Mission Populaire Libre

Jésus-Christ est le même hier, aujourd'hui et éternellement" (Hèbreux 13:8)

Langue:

Satanův Eden / William Branham

4. Část 4.




Víte, dar Boží se přece neužívá ke komerčním účelům. Ne! Ne! ON by mi mohl říci, kde to bylo, ale já jsem to nepotřeboval. Ani bych neměl dost víry Jej o to prosit. Kdybych toho měl zapotřebí, a prosil bych Jej o to potom, pak věřím, že by mi to řekl. Ale vidíte, nejprve musí váš motiv a pohnutky být správné. Musíte k tomu mít důvody. Bůh vám ty věci nedává jen proto, že o to prosíte. Také se nemůžete modlit ve víře, jedině, že by k tomu byl skutečný důvod, že by to bylo ve vůli Boží. Jestliže chcete být uzdraveni – k čemu chcete být uzdraveni? Jestliže chcete být vyléčeni – z jakého důvodu chcete být vyléčeni? Co řeknete Bohu? Co chcete se svým životem udělat, jestliže chcete být uzdraveni? Vidíte, musíte mít motiv, musíte mít pohnutku, a ty musí být správné a ve vůli Boží. Jestliže vám pak bude víra zjevena, jestliže Bůh ve své suverénní milosti tuto víru položí dovnitř, pak se to stalo. Chápete to nyní?

Slovo se prokázalo jako pravda. Ti bratři tam šli. Ale přišel tam jeden, koupil velký kus pozemku a těžební práva prodal. Tak podvedl ty ostatní. Řekl jsem: „Uvidíte, že to takto nejde." Ale aby se to proroctví potvrdilo jako pravdivé, se stalo toto: asi sto metrů od místa, kde tito muži vrtali, narazil jeden muž na pramen. Odtamtud je za půl dne vytěženo 1100 barelů ropy. Tato hlavní žíla stále ještě není vyčerpána. Ale jen proto, že vyšlo proroctví Slova, že to tam je, se to tam také ještě nalézá. Ostatní prameny v Kentucky jsou již skoro vyčerpány. Byla to jen malá naleziště, ze kterých čerpali krátký čas, potom jsou vyprázdněny. Jsou to jen výběžky z tohoto hlavního pramene.

Ale proto, že se u nich vloudilo vyhledávání vlastních věcí, byly jejich pohnutky převrácené. Podepsali smlouvy, že se to udělá tak a tak, přesto, že předtím slíbili, že to udělají pro království Boží. Ale zdá se, že to bylo pro ně samotné.

Tak to nejde; zištné předsevzetí se nezdaří. Právě váš motiv, vaše pohnutky musí být dokonalé a správné, potom v to máte důvěru. „Jestliže nás naše srdce neodsuzuje, potom máme naději." Vidíte, musíme být v naději. „Chtěl bych to ke cti a oslavě Boží." Potom má víra „kanál", skrze který může plynout. Jestliže to tak není, potom máte rozumovou intelektuální víru, ale ne pravou víru od Boha. Intelektuální víra vám nebude vůbec nic platná. Možná, že vám přinese pohnutí mysli, ale ne uzdravení, na které čekáte.

Job se zkusil pravou vírou, kterou mu dal Bůh. On věděl, že byl spravedlivý a učinil všecko, co od něho Bůh žádal.

Jestliže se máme modlit za sebe, naši nemoc, potom je zde otázka, jestli jsme udělali všechno, co Bůh od nás žádá. Splnili jsme vše, i to nejmenší, co říká Písmo? Posvětili jsme Mu svá srdce a životy ke službě? Z jakého důvodu byste chtěli být uzdraveni? Možná, že nedostáváte dostatek víry proto, že jste to vůči Bohu neučinili upřímně a z celého srdce.

Ezechiáš řekl Bohu důvod, proč chtěl žít déle. Chtěl uvést do pořádku své záležitosti v královském domě. Tedy poslal Bůh Svého proroka zpět a vzkázal mu, že bude uzdraven. Vidíte, tyto věci nejprve musíte správně seřadit.

Jestliže se dostanete do takové situace, a víte, že se vám toho dostalo skrze Slovo Boží, skrze zjevení, to, co Bůh od vás žádá ve Svém Slově, potom máte víru, tu pravou víru.

Podle 1. Moj. 17 byl Abraham devětadevadesátiletý, když se tomuto starému muži Bůh zjevil. Na naplnění toho zaslíbení čekal tak mnohá léta. ON se mu zjevil pod jménem El Shaddai – „Bůh s prsy". Jaké to bylo povzbuzení, ačkoli to zaslíbení ještě nebylo splněné! Ale On řekl: „Abrahame, Já jsem Bůh všemohoucí, El Shaddai, dárce síly, Bůh s prsy.

Již jsem vám říkal o malém rozmrzelém miminu, které je nemocné a křičí, a když je matka přiloží k prsu. Z ní saje novou sílu. Je spokojené během kojení, neboť prsy matky jsou jediným zdrojem, který má a zná. Ono nezná žádný lék. Kdyby mu byl podán lék, křičelo by ještě více. Kdyby dostalo injekci, opět by křičelo. Jediná cesta k jeho utišení je prs matky.

ON chtěl říci: „Abrahame, zestárl jsi; tvá síla je ta tam; tvé paže zeslábly; mužná síla je pryč. Ale Já jsem jako tvá matka. Chop se Mého zaslíbení a pokojně na to očekávej. Buď klidný."

Kdyby jen každý věřící, úplně jedno, jak zle vás rakovina napadla, jak dlouho již sedíte v pojízdné židli, nebo co jiného máte, mohl toto zjevení od Boha uchopit! Pak se ztišíte, neboť víte, že se to stane. Víra trpělivě čeká na zaslíbení.

Job věděl, že byl spravedlivý. Zde v Písmu čteme, že za ním přišli jeho přátelé, kteří byli ve stejném sboru jako on. Všechno, co mu jednou bylo drahé a cenné, se obrátilo proti němu. Oni jej obviňovali, že je tajný hříšník, proto se mu staly všechny tyto věci. Ještě dnes slyšíte lidi říkat: „Vždyť jsem vám to říkal. Podívejte se na něj! Vidíte, co udělal?" To není celá pravda. Někdy Bůh Svůj lid zkouší. V tomto případě zkusil Bůh Joba, nejlepšího člověka, který tehdy na zemi byl. ON jej držel pevně, neboť věděl, že Job byl prorok a dostal od Boha vidění a dělal přesně to, co Bůh od něho žádal. Bůh byl povinen dodržet vůči němu své zaslíbení.

Ó! Tak to musí být se všemi křesťany. Jestliže přijde poslední boj v našem životě a z našeho hrdla vyráží smrtelný chrapot, musíme zůstat statečnými a myslet na to, že Bůh řekl: „JÁ tě probudím v jitřním dni." Toho se musíme pevně držet: naším svědectvím, naším postojem v Kristu, naším stanoviskem, vším, co jsme, s vědomím, že jsme zachovali každé slovo Jeho přikázání. Blahoslavení jsou ti, kteří zachovávají všechna Jeho přikázání, aby dosáhli práva tam vejít. Jestliže víme, že jsme v uctivé bázni, lásce a respektu ke Stvořiteli zachovali každé přikázání, které nalézáme v Bibli, jež nám přikázal Pán, který tu Bibli napsal, pak nehraje žádnou roli, co někdo někde říká.

My máme za to: „Vždyť Bibli napsali lidé!"

Psali ji lidé, kteří byli puzeni Duchem svatým. Bůh ji psal skrze lidi. Jestliže Jeho slovo vysloví prorok, pak to není slovo proroka, nýbrž slovo Boží, které přichází skrze proroka. To je důvod, proč se to musí naplnit, jestliže je to skutečně pravda.

Pozorujeme tohoto velkého muže. Myslete na to, že Job v tom čase neměl žádnou Bibli, kterou by mohl číst. Ne! Jednal jen skrze inspiraci. Byl prorok, ke kterému přišlo slovo Pána. On potřeboval jen inspiraci, neboť věděl o svém postavení, totiž, že byl Božím prorokem. To jediné, co se muselo stát, bylo, že se mu dostalo inspirace. Potom věděl, že to, co oznámil, se musí naplnit, neboť to byla inspirace.

Tak je to s církví: Jestliže bude uvedena do správného pořádku, potom je ta mechanika připravená a je potřebí již jen dynamiky. Jestliže dnes večer uvedeme mechaniku do pořádku, naše srdce a ostatní věci, které můžeme dát do pořádku, jestliže budeme následovat každé slovo, ve křtu a ve všem, co On nám přikázal činit, jestliže dáme celou mechaniku do pořádku a postavíme se tu, pak jsme připraveni na to, aby přišla dynamika. To může učinit jen Bůh. To znamená, že do srdce přijde víra, která říká: „Nyní jsem uzdraven." Potom nezáleží na okolnostech, vy jste přesto uzdraveni. Záleží na víře. Na základě víry budete uzdraveni.

On měl spojení s Bohem, které obdržel skrze inspiraci. Měl možnost, se sám od sebe osvobodit a nechat Boha vniknout. Věděl, že byl ospravedlněn. Byl to dar; byl to dar pro lidi; ne pro Joba, nýbrž pro lidi. K tomu jsou všechny Boží dary, aby jimi bylo poslouženo lidu Božímu. Každý není určen k tomu, být prorokem. Každý není určen k tomu, modlit se za nemocné. Ne každý je určen být pastýřem, atd. Ale je to kanál, který jim Bůh otevřel. Jak jsme to probrali v dnešní lekci dnes dopoledne, neměl by nikdo zasahovat do úseku někoho druhého, úplně jedno, jak velice je inspirován a jak dobré se mu to zdá být. Jak mnozí jste byli dnes dopoledne ve shromáždění? Chtěl bych vaše ruce vidět. To nemůžete udělat.

Tam byl David, který byl tak inspirován, jak jen to mohlo být. Všechen lid jásal, a velebil Boha pro jednu věc, která dokonale vypadala podle Písma. Ale on nebyl tím správným mužem. Tu inspiraci měl mít Nátan a ne David. On se Nátana ani nezeptal. Vy víte, co se stalo. Bůh řekl, že On nedělá nic, aniž by předtím Svému služebníkovi, prorokovi nedal zjevení.

V onom čase byl prorokem Job. Do té doby Bůh vždy Jobovi dával moudrost a Své slovo a inspiraci, ale nyní se inspirace nedostavila. On věděl, že tu mechaniku má – obětoval zápalnou oběť, učinil všechno, co poznal jako správné – ale nedostal žádnou odpověď od Boha. Přesto jej ďábel nemohl odvrátit. Tady to máte!

Résumé 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12