Konat Bohu službu bez Jeho vůle
/ William Branham
6. Část 6.
Poznamenal jsem si 1. Par.15:15, pokud si to chcete zapsat. Chtěl bych, abyste nyní vzali na vědomí: Jestliže následujeme Boha, dodržujeme Boží příkazy a konáme všechno, co je správné před Bohem a chceme vykonávat službu, pak existuje pětinásobné "musíš", aby služba od Boha mohla být korektně - řádně vykonávána.
David činil Bohu službu. Udělal všechno, co jen věděl, ale Boha vynechal. Něco udělal správně, něco dobrého pro lidi, něco dobrého pro církev.
Ale existuje pětinásobné Musíš; chtěl bych, abyste si to zapamatovali. Nezáleží na tom, jak je člověk upřímný v tom, co dělá, jestliže pro Boha vykonáváte službu, pak musíte vzít na vědomí těchto pět podmínek.
Zaprvé: Musí to být v Jeho čase.
Co by se stalo, kdyby Mojžíš přišel a řekl: "Postavíme koráb, jak to udělal Noe, a poplavíme se po Nilu."? Noemův čas byl pro koráb správný; jeho čas ale ne.
Co by se stalo, kdyby přišel Ježíš a řekl: "Řeknu vám, co uděláme. Prostě vystoupíme na horu, jako tehdy Mojžíš a odneseme si nové prohlášení zákona." ON byl ten Zákon. Vidíte, musíme vyčkat na Jeho čas. Musí to být v Jeho čase. Pochopili jste to nyní?
Musí to být v Jeho čase. Musí to být v Jeho okamžiku, v Jeho čase, a musí to být podle Jeho Slova, které bylo vysloveno .
Nezajímá mě, jak velice zdůrazňujete, že toto by muselo být, to by se mělo stát nebo toto muselo být; musí to být podle Jeho Slova, v Jeho okamžiku a v Jeho čase. Také to musí být dáno skrze osobu, kterou On k tomu zvolil, aby to vykonala .
Nezajímají mě hodnostáři. Král David byl tak veliký, jako oni všichni. Byl králem národu. Bůh to ale chtěl podle Svého způsobu. ON jim řekl, jak chce to provedení. Ale to neudělali.
Musí to být na základě Jeho Slova, v Jeho čase, podle Jeho programu; a musí se to dít skrze osobu, kterou On zvolil, to vyložit a činit.
Mojžíš se snažil z toho vyklouznout. "Vezmi někoho jiného." Bůh ale zvolil Mojžíše, aby to vykonal. Také Pavel a mnozí jiní zkoušeli, aby se z toho vyvlékli, ale musí se to stát skrze toho, koho On zvolil, aby to dělal. Nejprve to musí být oznámeno Jeho prorokovi. Slovo Boží musí zaznít Jeho prorokům. V Am.3:7 stojí: "Ne, Bůh Pán nečiní nic, aniž by předem Svoji radu nezjevil Svým služebníkům, prorokům." To bylo za čtvrté.
Prorok Boží musí být legitimován Božím Slovem.
Zde je to pětinásobné "Musíš". Musí to tak být. V Jeho čase - v určeném čase, pro který to On předpověděl; skrze muže, kterého k tomu zvolil. Musí se to stát podílem prorokům, a prorok musí být potvrzen. Zjišťujeme, že v Bibli mnozí proroci obdrželi něco, co nebylo potvrzeno. Náš prorok je Ježíš Kristus.
Dejte nyní pozor. Vidíte, Bůh jim zjevil tu záležitost Svým stanoveným způsobem, jak se to mělo stát. Oni přistoupili na to, co jim řekl David. Přijali způsob kněží, těch učených Písma a theologů, ale ne způsob Boží. Nátan byl prorokem onoho dne. Později jim Nátan řekl, jak to mělo být. Ale vidíte, oni se do toho pustili, aniž by se Nátana zeptali. Ani jediným slovem není zmíněno, že by se ptali Nátana. Tato věc šla svou cestou z důvodu a podle vlivu. V této souvislosti mi napadá píseň:
Uč mne čekat, Pane,
zatímco srdce ještě hoří.
Pomoz mi, abych se pokořil ve své pýše
(jít se všemi ostatními)
a Tvé jméno vzývat.
Uč mne nestavět na tom,
co jiní dělají,
ale v modlitbě čekat na Tvoji odpověď.
Tak to je. Chtěl bych vidět, že se to děje ve správném způsobu, pak tomu věřím.
Bůh jim zjevil tu záležitost skrze Davida, skrze kazatele, skrze muže, vůdce nad tisíci a sty, ale ne skrze Nátana, který měl to TAK PRavÍ PÁN. Pán řekl, že neudělá nic, jedině, že by nejprve ukázal prorokovi odpovídajícího období, co se má vykonat. Vidíte, co dělali. Šli přes Slovo Boží, táhli tam a položili truhlu smlouvy na nový vůz. V tom odbočili od přikázání Božího a stanovené cesty. Přesně to se stalo dnes, přátelé. Proto jsme měli tak mnohá velká polní tažení atd. bez úspěchu. Existuje více nevíry, více hříchu. Říkám vám, že tento národ je ztracen; ale ne jen tento, i ostatní národy. Tento národ je jako Anglie v jiném období, děvkou mezi ostatními národy.
Daleko odtud v Mosambické džungli, 480 mil od civilizace, poslouchají mladí lidé Elvise Presleye, klátí hlavami, poskakují, a to celou noc. Mají rádia s vlnovým dosahem 1000 mil, až do Rhodesie, aby mohli poslouchat Elvise Presleye. Přesto říkají: "On je velice nábožný, on a také Pat Boone a jiní." Je to Jidáš této hodiny a nevědí to. To je na tom to zlé. Oni věří, že jednají správně. Zdali Ježíš neřekl Laodicenskému období: "Jsi bídný, chudý, slepý a nahý a nevíš to."? Oni to nevědí.
Dokonce děti letničních, tam v Africe, říkali: "Elvis Presley zpívá nejkrásnější písně ze všech, které jsme kdy slyšeli." Bezpochyby to dělal i David; nepochybně se snažili i ti zpěváci, ale způsobilo to, že se do tábora nastěhovala smrt. Vidíte, kde dnes jsme, přátelé?
Bůh k tomu původně určil ramena Levítů, ale oni vzali nový vůz. Tak se to nikdy nezdaří. Neptali se na správném místě. Chopili se tedy nesprávného rozhodnutí a nesprávně k té věci přistoupili. Přesně to se stalo i dnes.
Jestliže lidé, a je jedno, jak jsou upřímní, zkouší Jemu učinit službu, aniž by sledovali, co On ustanovil a zjevil, zavedou to vždy do zmatku. Bůh to určuje Svým způsobem. Lidé, jestliže se o to pokoušíte mimo to, je jedno, jak upřímně to myslíte, uděláte z toho zmatek.
Balám udělal svého času něco podobného. Bůh s prorokem Balámem mluvil. On byl prorokem, a Slovo Boží mu jasně a zřetelně zaznělo: "Nechoď tam. Jsou to Moji vyvolení, podle Mé volby."
Balám se setkal s těmi hodnostáři, důstojníky, kazateli, vlivnými muži. Řekli: "Říkáme ti, že král se ti odmění." Porovnejte to jednou s Davidem a tímto časem. Pozorujte to jako stinný obraz, pak to pochopíte. Řekněte "Amen", jestliže jste to pochopili. Tak je to nyní.
To duchovenstvo - kněží, učení Písma a theologové říkají: "Má se to udělat takovým způsobem." Ale tak to nebylo. Ukázalo se, že to nesouhlasilo.
Balámovi, který byl prorokem, Bůh nejprve řekl: "Nechoď tam."
Ale vliv těch druhých mužů ho přiměl, že jednal v protikladu k tomu, co mu přikázal Bůh, a povstalo z toho zlořečenství místo probuzení. Přirozeně, že tam šel a učil lid, když jim říkal: "Podívejte se na okamžik sem, prosím. Víte co? Vždyť jsme Moábité, víte, že Lotova dcera je naší královnou. Je to matka našeho kmene. Jsme přece všichni ze stejné krve. Naše denominace jsou přece stejné." Nesmíchávejte se s touto věcí! Držte se od toho hodně daleko. On řekl: "Vždyť jsme si všichni rovni. Tvůj lid je jako můj lid. Můžeme se navzájem ženit, tak z nás bude řádný ekumenický koncil. Semkneme se pospolu a vrátíme se k původní věci." Bůh tomu všemu zlořečil. Tento hřích nebyl Izraeli nikdy odpuštěn. To jim zůstalo až do konce života. Nikdy jim to nebylo odpuštěno. Proto na poušti zahynuli, neboť nechodili na cestě ustanovené Bohem, nedrželi se Jeho potvrzeného způsobu, jak se to mělo stát.
Sledujte nyní! To, co oni dělali, bylo příčinou, že Izrael na poušti zemřel. Ježíš řekl: "Oni všichni zemřeli" - zahynuli a jsou ti tam. Vidíte, kdo tehdy stál při Mojžíšovi a tom programu - Jozue a Kálef.
Sledujte ještě jednou, co tady David udělal. Co tím způsobil? Že upřímný člověk přišel o život. Mám za to, že jsme stále ještě napojeni na přenos. Chtěl bych, aby to slyšeli v celé zemi. To, co David udělal, aniž by se ptal proroka Nátana, aby dostal pro to slovo Pána, způsobilo, že zemřel upřímný muž, protože vztáhl svou ruku. Ti, z jejichž domu byla truhla vzata, zůstali při životě, v době její přítomnosti v domě.