Konat Bohu službu bez Jeho vůle
/ William Branham
4. Část 4.
Jeden z nich, jehož jméno jsem zapomněl, ten předsedající - mám za to, že to byl Sedechiáš, si udělal rohy a prorokoval: "Tak praví Pán!" Tento muž byl upřímný. "S takovými rohy nepřátele vyženeš ze země a opět převezmeš zemi, která náleží Bohu. Je to předáno vám." Nemyslím, že byl pokrytec. Myslím, že to byl dobrý muž, věřím, že všichni byli proroky.
Řeknete: "Proroci?" Ovšem! Vzpomeňte si, stejný muž, který souhlasil s usmrcením Ježíše, prorokoval, protože zastával svůj úřad. Byl toho roku veleknězem. Protože tento úřad zastával a vykonával, přišel na něho Duch Boží. To ale neznamená, že byl zachráněn nebo co jiného. Kaifáš prorokoval na základě svého úřadu.
Tito proroci byli ve svém prorockém úřadě a prorokovali. Duch Boží na ně přišel. Byli to muži s dary Ducha.
Jsem si vědom toho, že mluvím k 99% letničních. Často, když se Bůh zabývá nějakým člověkem a dá mu nějaký dar, lidé za ním jdou. Jestliže opravdu není Bohem povolán a poslán, pak někdo docílí toho, že ten muž nebo žena řekne něco, co není Jeho vůle, protože jeho nebo ji lidé nutí to dělat.
Při tom jsem musel přistihnout dokonce našeho milého kazatele zde. Asi ve 3.00 hodin jednoho rána, když jsem byl v lese, bylo řečeno: "Jdi tam, a řekni bratrovi Neville…" Šel jsem za tebou, že, bratře Neville.
Všichni přicházeli a říkali: "Bratře Neville, prorokuj o mně. Řekni mi toto nebo ono." Tím jste jej přivedli k tomu, že vám řekl věci, které se nenaplnily. Jde o to, vyčkávat a zjistit, co by Pán chtěl dělat.
Tito muži se na to dívali z přirozeného stanoviska: "Patří to nám." Ale podívejte se, oni nezkoumali Slovo a vůli Boží.
Micheáš tam přišel. Dostal vidění, a nejprve je zkusil. Sledovali jste, co řekl? "Počkejte, poskytněte mi jeden večer, abych zjistil, co Bůh chce. Možná, že vám dám zítra odpověď." Jednoduše rychle neřekl: "TAK PRavÍ PÁN!", jen proto, aby souhlasil s ostatními proroky. On řekl: "Budu zvěstovat jen to, co mi Bůh řekne." Vidíme, že Bůh mu druhého dne ukázal, co se stane. Byl to zcela pravý opak toho, co říkali ti ostatní. Vůči té škole to bylo v úplném protikladu. Jeden z nich k němu přistoupil a dokonce ho udeřil do tváře. Ale hleďte, on čekal. Potom porovnal své proroctví a vidění s psaným Slovem. A s tím Slovem to souhlasilo.
Když někdo říká, že má zjevení, že lidé mají pokřtěni na jméno Otce, Syna a Ducha svatého, pak je to v protikladu ke Slovu. Na počátku to přece nikdo nedělal. Říkají-li: "My u toho zůstaneme. Děláme toto a ono, a jiné", pak je to v protikladu ke Slovu. Jestliže prohlašují, že nevěří v semeno hada, potom se jedná o protiklad ke Slovu a také všechny ostatní věci, které prostě se Slovem nesouhlasí. Musí to být shodné se Slovem a odpovídat času.
Kdyby to jen David udělal! Truhla smlouvy měla být zavezena zpět, ale ne v tom čase. Ještě pro ni nebylo místo.
Pozorujte, když šli, aby přivezli truhlu smlouvy, všichni hodnostáři říkali: "To je správná věc, Davide, čest Bohu! Potřebujeme probuzení." To odpovídá letničním, baptistům a presbyteriánům dneška. "Davide, jsi naším králem. Náčelník Takatak, major Takatak, generál Takatak se zúčastní tvých shromáždění. Říkají, že to je přesně to, co musí být učiněno, Davide. Celá země stojí za tebou." To je kamenem úrazu i dnes. Nechci mít zemi; chci Boha, i když mi nestojí nikdo jiný po boku!
David měl vrchní velitele armády. Měl na své straně armádu. Měl podporu všech denominací a theologů. Každý s ním souhlasil. Totéž bylo s Achabem a jinými v Písmu. Boha ale neměl, neboť se nacházel mimo vůli Boží. Doufám, že to pochopíme.
Hleďte, udělali všechny náboženské skutky, které jen mohli. Možná, že vyvěsili oznámení a všechno možné: "Veliké probuzení! Truhla smlouvy bude navrácena zpět! Budeme mít probuzení! Toto učiníme!"
Pozorujte: Poslal zpěváky, harfeníky a trubače. Vykonali každý náboženský obřad, o němž jen věděli, a přesto v tom Bůh nebyl! Nějak pozorujeme, že se to opakuje, že ano?
Sezvali všechny zpěváky, harfeníky, pozounéry, ženy, muže, a kohokoli, kdo zpíval, vzali s sebou. Všichni tam vytáhli, a dostali se do takového náboženského nadšení, že dělali všechno možné. Nechtěl bych to říkat, ale musím. Totéž je s letničními a všemi denominacemi. Dostávají se do takového náboženského nadšení, že zpívají a jásají, jak jen mohou.
Dejte pozor. David jásal ze všech sil, křičel, poskakoval, bylo to takové náboženské nadšení, jaké jen mohlo být. Přesto v té věci Bůh nebyl. Jeho motiv, cíl - to bylo v pořádku. Ale on to vzal za špatný konec. Vystupňoval se do takového náboženského nadšení, že jásal a zpíval. Měl jedinečné zpěváky, jásače a všechno ostatní. Tancovali v Duchu, udělali všechno, co bylo náboženské.
Tak je to s těmi velkými polními taženími dnes. Chtěli získat svět pro Krista. Něco takového neexistuje! Kdyby jen mohli poznat, že časy mohutných probuzení, která pohybovala celou Zemí, jsou pryč. Ona je zasvěcena k zániku.
Přesto pořádají polní tažení, zakládají organizace a všechno možné. Výsledek je asi takový, jako za Davidových časů; nedaří se to.
Vytáhneme a uspořádáme probuzení. Někteří z našich velkých evangelistů říkají, že za šest týdnů se mohou prokázat třiceti tisíci obrácených, když se však po roce vrátí, nenaleznou ani třicet. Tady něco nesouhlasí. Co je to? Je to totéž, co dělal David. Tak, jako on, se radili s vysokými hodnostáři, velkými muži, uznávanými kazateli, velikými školami, autoritami, doptávali se ještě té staré denominace, místo aby nahlédli do Slova Božího a zjistili, v jakém čase jsme. Některé ovoce se dá jíst jen v určitém ročním období.
Podívejme se, co se stalo. Jejich náboženské nadšení bylo sice veliké, jejich cíle a polní tažení také, krásně zpívali, tancovali ze všech sil, hlasitě jásali a měli truhlu smlouvy. Ale co je platná truhla smlouvy bez Boha? Potom je pouhou dřevěnou bednou, s dvěma kamennými deskami uvnitř. Tak je to s Večeří Páně a křtem. Co je vám platný křest, když jste předtím neučinili pokání? Co je vám platné účastnit se Večeře Páně, když se tím stáváte pokrytci, protože podle toho nežijete a nevěříte celému Slovu Božímu? Přijmete-li jen část a všechno ostatní nikoli, dokazuje to, že něco nesouhlasí.
Zjistěme nyní, co se děje, když Bůh a Jeho období v příslušném čase není respektováno, ale jen lidské mínění.
Mnozí mi říkají: "Proč nepřijdeš k nám a neuspořádáš shromáždění tady? My tě přece voláme. Podepiš tohle a tamto." Počkat! Vy byste to možná chtěli, ale co tomu říká Bůh?
Mnozí lidé mi to řekli. Dostal jsem pozvání, měl jsem mít osobní rozhovory a čekal jsem s tím celý rok. Čekejte! Jak mohu vědět, co mám říkat, jedině, že by mi to Bůh oznámil? Musím čekat. A to je důvod, proč říkám: "Napiš to. Chci vědět, co řekne On." Vidíte? Musíme čekat. "Ti, kdo očekávají na Pána, nabývají nové síly." Je to tak?
Pozorujte, tehdy se radili jen s kněžími a theology denominace. Tím, že se dotazovali jen kněží, shromáždění a lidu, udělali něco převráceného.
Truhla smlouvy obsahovala Slovo. Vidíme, že je to tak, neboť truhla smlouvy je Kristus a Kristus je Slovo. Truhla smlouvy, tedy to Slovo, nebylo postaveno na původním místě svého určení. Ó církvi, nepropásni to! Všechno bylo dokonalé, všechno vypadalo dobře. Zdálo se, že přichází veliké probuzení. Ale oni opomenuli zeptat se oprávněné osoby. Ptali se kněží, hodnostářů, theologů, zpěváků. Všichni byli stejného mínění, i velitelé vojska a branných sil země. Všichni souhlasili s tím, že to bude veliké shromáždění. Ale opomenuli ptát se Boha. Totéž bylo s Achabem a mnohými jinými. Jaký okamžik!
Nepromeškejte to! Nezdařilo se to, protože se neptali Jeho. Jednali nesprávně, když se obrátili na kněze, theology, branné síly, a Bohem poslaného zvěstovatele té hodiny, Nátana, úplně pominuli. Táhli tam, vyzdvihli truhlu smlouvy a naložili na nový vůz. Dalo by se to porovnat s právě vzniklou denominací. To nebyl Bohem určený způsob, jak měla být nesena. Měla být naložena na ramena Levítů a nesena. Hleďte přece, začnete-li nesprávně, pak půjdete dále také převráceně. Má-li střela zasáhnout cíl, a vy uhnete hlavní jen o tisícinu coule vedle, potom na vzdálenost sto yardů minete cíl o tři nebo čtyři coule. Mířili jste špatně. Ó Bože, pomoz nám poznat, že ta velká polní tažení v našem čase, jak jsou tedy označována, začala převráceně.