Kristus je tajemství Boží zjevené
/ William Branham
4. časť
Právě tak to bylo, když se zjevil Pavlovi, dalšímu předurčenému semenu. Pavel možná řekl: „Až já tuto skupinu dostanu, roztrhám ji na kusy. Jsem Dr. Saulus. Byl jsem vyučen od Gamaliele. Přicházím od směru Moody, nebo odjinud. Jsem učený, vím, o čem mluvím. Tuto skupinu svatoušků roztrhám na kusy. Prosím Tebe, veliký, svatý Otče, dovol mi, abych tam mohl jít a každého jednotlivého výtržníka zatknu. Těmto pohádkám o božském uzdravování uděláme konec.“
Vzal svou aktovku a řekl: „Vydám se na cestu tam.“ A téhož dne mu asi o 11 hodině v poledne zazářilo světlo do obličeje a padl na zem. Proč? Byl předurčeným semenem.
Bůh řekl: „Já jsem jej vyvolil. Ukáži mu, jak mnoho musí trpět pro Mé jméno. Pošlu ho k pohanům a oni jím budou pohrdat, jak jen je možno, ale přesto ponese Mé jméno.“
Pavel šel na druhou stranu pouště. Zůstal tři a půl roku tam dole v Arábii, až bylo z něho odstraněno všechno církevní vědění a přijal Slovo a stal se s Ním jedno a stal se vězněm. Pak se vrátil v řetězech lásky.
„Všechny mé znalosti ze semináře jsou pryč. Jsem vězeň Ježíše Krista. Amen! Filemone, bratře můj, jsem vězněm Ježíše Krista, mohu říkat jenom to, co mi řekne.“
Bůh dnes potřebuje zajatce, kteří se dají zajmout Jeho vůlí, Jeho Slovem. Tak to bylo s Pavlem. Ať načerpal sebevíce vědomostí, Boha poznal skrze zjevení. Ano. Vědomosti zmizely z obzoru, jakmile přišlo zjevení, na kterém je postavena Církev.
Pozorujte, byl předurčeným semenem. Duch svatý sám vám ukáže, co On je. Lidé Jej rozdělují na Otce, Syna a Ducha svatého atd. Ale Duch svatý Jej zjevuje jako Boha, Pána nebes, který je zjeven. To je On!
Nyní dávejte pozor: Ne skrze proroky, ne skrze krále, ne skrze něco jiného, ale zde byl zjeven Bůh poprvé v Kristu, v plnosti Božství tělesně, které se stalo tělem. To je zjevení. Já nyní zpívám verš:
Národy se rozpadávají, Izrael se probudil.
Dny pohanů jsou sečteny.
Se všemi starostmi vašimi a bídami, vraťte se zpět,
vy roztroušení k svému vlastnictví.
Den spasení je blízký. Lidská srdce strachem selhávají.
Buďte Duchem naplněni, udržujte své lampy okrášlené a čisté.
Vzhlédněte, vysvobození je blízké.
Falešní proroci lžou, zapírajíce Slovo Boží,
že Ježíš Kristus je náš Bůh.
Tato generace šlape nohama po zjevení Božím,
my však chodíme, kde putovali apoštolé.
Den vysvobození je blízký. Lidská srdce selhávají strachem.
Buďte naplněni Duchem, udržujte své lampy okrášlené a čisté.
Vzhlédněte, vaše vysvobození je blízko.
Přijmi zjevení, bratře. Tato generace pošlapává zjevení Boží svýma nohama. To činí falešní proroci. Po jejich ovoci je poznáte. Oni jsou kříženci. Zrodili se do organizace, namísto, aby se narodili ze Slova Božího do zjevení Božího tím, že On sám se zjevil v Kristu, který je Slovo.
Ještě jednou. Pozorujte tuto předurčenou sadbu. Duch svatý sám ukáže, kým On je, žádní proroci a králové. A zde je Bůh zjeven v těle. Zde je plnost. On byl dokonale zjeven a známým učiněn světu.
Hleďte na horu proměnění, kde Bůh sám vydal svědectví: „Toto je Můj milý Syn, Toho poslouchejte.“ Tam stál Mojžíš, který reprezentoval zákon a Eliáš, který reprezentoval proroky. Ale ti odešli na věčnost a On řekl: „Toto je Můj milý Syn, Toho poslouchejte.“
Tři věci tam byly zastoupeny. Zákon, proroci a Kristus. Bůh řekl: „To je On.“ Bůh dokonale zjeven, ne v prorocích, ne skrze zákon, nýbrž v Kristu. On jím je.
Kristus má slitování. Zákon vás uvrhl do žaláře, ale nemohl vás osvobodit. Proroci vás mohli podle spravedlnosti odsoudit a ohlásit vám smrt. To je pravda. Ale Ježíš je láska Boží a zjevení, aby vám dal poznat, že jste předurčené semeno, že vás zavolal.
„To je On! Toho poslouchejte.“ Plnost Boží je zjevena. Toto skryté tajemství je odhaleno, že je zjeven Bůh. Bůh a člověk se stali jedno skrze pomazaného Krista. Co znamená Kristus? Pomazaný. Ten, který byl pomazán tělesně plností Božství. Ó, jak o tom mohou lidé pochybovat?
Mojžíš Jej měl kdysi jen částečně a David Jej měl částečně. Zde byl
zjeven v plnosti. Božství stálo na zemi. Bůh ve Své plnosti, aby zemřel za hříchy lidstva, aby přinesl Své Církvi posvěcený život, aby mohl dokonale vládnout ve Své Církvi, aby v těchto posledních dnech mohl potvrdit každé zaslíbení, které dal pro poslední čas.
Dávejte pozor! K čemu byl Ježíš zjeven? Aby ukázal Boha. On byl Bůh. Musel Jím být. Žádný člověk by nemohl zaujmout toto místo. Žádný prorok nemohl zemřít obětní smrtí. On byl Bůh. On byl Bůh proroků. Byl v prorocích. Byl v králích. Byl v dějinách. On byl ten, který přijíti měl, byl ten, který jest a je i v těchto dnech tentýž včera, dnes i na věky. Za tím účelem On byl zjeven.
Z tohoto usnesení postavil Svoji Církev. On, plnost Boží, chtěl splnit v těchto posledních dnech každé zaslíbení Boží, v kterýchžto dnech bude mít nadvládu ve Své Církvi, Své postavení, Své místo.
Ježíš řekl: „Kdo ve Mne věří, skutky, které činím, i on činiti bude a větší nad to činiti bude, neboť Já jdu k Otci Svému.“ Vidíte? To bylo usnesení. Tam bylo zjevení.
Dnes On chce mít někoho, kdo by to poznal. Kdo to může poznat? Hleďte, Ježíš to poznal. On se tak dokonale narodil pro určený čas, že Bůh se mohl vyjádřit v každém pohybu, který udělal. Byl zjevením Božím, Bůh zjevený. Nyní On posvětil Svým Duchem a Svojí krví Církev, aby mohl splnit v tomto posledním čase zaslíbení, které dal.
Nuže je snadné vrátit se a ujmout to, co jiní muži zde nechali pro tyto poslední dny a zjevit skrze Ducha svatého celé tajemství sedmi pečetí. Vidíte to? On se zjevuje. To je Jeho usnesení. Proto zemřel. To je druhá část Jeho trojnásobného zjevení. Za prvé, aby se zjevil v Kristu a pak se zjevil skrze Církev. Kristus byl Slovo. A Církev se stane Slovem, když nechá Slovo skrze sebe projít.
Avšak když přijmou smíšenou denominaci, jak může Slovo skrze ně procházet? Ona je uzemněná, pak způsobí krátké spojení a pojistka se propálí. Když ale proud nerušené prochází, (Slovo Boží), pak se to objeví.
„Skutky, které činím, i vy činiti budete.“ To se má stát v posledních dnech. „Hleďte, posílám vám proroka Eliáše a on obrátí srdce dětí k víře otců.“
Pak přijde čas, kdy On se v plnosti Svého Božství bude moci zjevit skrze Svoji Církev. Bude to čas, kdy bude panovat ve Své Církvi. Nejdříve byl Pomazaný, pak pomazaný lid, aby pomazaná Nevěsta byla navrácena Ženichovi.
Čím byla pomazána? Tím, že přijala, co odmítla Eva a Adam. Tím, že On
se vrací s pomazáním Slova, protože řekl: „Moje Slovo je Duch.“
Vidíte? Pomazání Slovem. On se vrací a my přijímáme, co Eva odmítla. Vidíte, jak se vrátil tento promíchaný stav, právě tak, jak byl u Evy.
Bůh řekl Evě: „Toto nečiň, ono nečiň. To a ono nemáš činit.“ A satan řekl: „Ó, víš...“ Ona se otočila a poslechla ho.
Ale ta Eva v posledních dnech to neučiní, neboť je předurčena, aby to nečinila. Ano, Bůh se o to postará. Řekl, že Jeho Nevěsta zde bude stát bez poskvrny a vrásky. Bude zde stát v Jeho slávě jako Jeho zjevené Slovo. Bude znamením pro svět. Bude znamenat světu něco, nač On může patřit a řekne: „Dobrá...“
Svět řekne: „Ach, to je svatoušek, nepatří k naší skupině. Vím, co je dobré. Ten patří tam k té skupině nahoře.“
Jeden muž mi nedávno řekl, když jsme zde stáli a rozmlouvali: „K jaké denominaci patříš?“ Odpověděl jsem: „K žádné.“
Řekl: „Cože?“
Odpověděl jsem: „K žádné, já patřím k jednomu království.“
„Nu, a je možno přidat se k němu, přistoupit? “
„Tam se nepřistupuje, do něho se musíme narodit.“
„Jaké je to království?“
Řekl jsem: „Tajuplné tělo Ježíše Krista. Skrze jednoho Ducha jsme narozeni v toto tělo, narozeni z Jeho Ducha. Pak patříme do tohoto království.“
Tu pak nejsme Američany, Němci, ani čím jiným. Jsme křesťany, jsme ustanoveni, chodíme v Duchu, putujeme v Duchu lásky vzdáleni od věcí tohoto světa a jsme otroky, protože jsme se vzdali práva na svět a za to jsme získali tuto drahocennou perlu. Tak chodíme a necháváme působit Ducha svatého, aby se zjevoval.
To je pravá Církev Boží. To jste vy, nebo já, když se vzdáme sami sebe a sloužíme Bohu podle Jeho Slova a ne podle toho, co říká nějaké vyznání.
Hleďte, pomazaný, Kristus sám je zde učiněn známým. Proč? Jeho je panování. On je Bůh, dokonale zjevený v Ježíši Kristu. Boží velké tajemství Jeho zjevení, toto velké světlo zjevení, vždy zaslepilo vědění, moudrost tohoto světa.
Za dnů Krista, když byl na zemi, je zaslepilo. Oni řekli: „Ty se činíš Bohem! Ty se stavíš na roveň Bohu!“
Nejen, že byl Bohu rovný, On byl Bůh sám! Hleďte, oni to nechápou.
Ostatně jsem slyšel kdysi několik nevěřících, kteří mi řekli, že Ježíš nikdy neřekl, že je opravdu Synem Božím. Jistě to řekl, vy jen neznáte Bibli. Co
řekl ženě u studny? A co řekla ona Jemu?
„Vím, že přijde Mesiáš a až přijde, řekne nám to všecko.“ On pravil: „Já to jsem, který s tebou mluví.“ To řekl také Pavlovi a jiným.
Avšak nyní má Církev přednost. Velké tajemství Boží vždycky zaslepilo vědění světa. Oni to nemohou pochopit. Prostě tomu nerozumí. Nikdo z těch ostatních tomu nerozumí, jenom ti, kteří jsou předurčeni rozumět tomu, že Bůh a Kristus jsou jedno. Oni z něho chtějí vždy udělat tři.
Hleďte, jako další a za druhé, zjevený Kristus ve vás je naděje slávy. Mocný Bůh je zjeven v Kristu. Nyní je Kristus zjeven ve vás. Co kdysi bylo velkým Božím tajemstvím, velké skryté tajemství v Jeho mysli, to je nyní vloženo do srdcí věřících, kteří jsou tělem Kristovým. Co jednou bylo jako velké tajemství Boží v Jeho mysli před ustanovením světa, to bylo nyní zjeveno. Představte si to!
Ó, jsem si jist, že to nemůžeme pochopit. Nevidím cestu, jak bych to mohl pochopit a vy jistě také ne.
Ale velké tajemství Boží, které Bůh tajil, bylo v Ježíši Kristu odhaleno a vydáno Církvi. Co kdysi bylo v myšlenkách Božích, je nyní v těle Kristově, Ježíš, který Svojí Církvi – Nevěstě projevuje lásku, našeptáva jí tajemství.
Vy víte, jako své ženě vypravujete věci, nebo tomu děvčeti, se kterým se chcete oženit. Tolik ji milujete, vypravujete jí tajemství a držíte ji ve své blízkosti a máte se rádi. Víte, jaké to je. To je ono, co Bůh – Kristus činí se Svojí Církví. Svěří jí tajemství. Ne nějakému děvčeti, nýbrž jenom Své Církvi – Nevěstě. To je pravda.
Bůh jim dal z milosti zjevení Svého tajemství. Doufám, že si nemyslíte, že to platí osobně jenom určité skupině lidí. Bůh sdílí toto tajemství s celou církví, jen kdyby to chtěli přijmout. To se týká nejen mě a vás, to se týká církve, do které to On chce dát.
Vy řeknete: „Proč to nepřijímají?“ Nemohou to přijmout. On o těchto věcech mluvil. Jak by také mohli? Izaiáš řekl, že to nemohou vidět.
Prorok Pavel řekl: „V posledních dnech budou lidé moudří a pyšní a zábavy budou více milovat, než Boha. Budou zrádci a utrhači a bez bázně a nenávidět budou ty, kteří jsou dobří ... Jsou vychloubační a pyšní, mají formu pobožnosti a zapírají moc Boží, od takových se odvracujte, neboť z těch jsou ti, kteří se tu a tam vtírají do domů a lákají do svých osidel ženky, které nosí šortky, mají krátce střižené vlasy a činí mnohé jiné věci.“ Říkají: „Tak je to dobré. Ach, ti venku tam se zbláznili. Neposlouchej je.“ Oni nebudou nikdy s to poznat pravdu.
Lidé odporují právě tak, jako Jannes a Jambres odporovali Mojžíši. Jsou
právě tak s to postavit církev, přivést skupinu lidí. Ale jejich bláznovství se ukáže, až Ježíš vezme Svoji Nevěstu, tam ji postaví a řekne: „To je ona.“ A pak s ní odejde.
Tak je to. Jejich bláznovství bude zjeveno. Podívejte se, zjevení tohoto tajemství se jim dostalo z milosti. Když se vám dostane velkého zjevení odhaleného tajemství, pak se zřekněte všech věcí tohoto světa.
Nyní bych se chtěl k něčemu vrátit. Vlastně jsem to nechtěl říci. Ale poukáži na to, je to zaznamenáváno na zvukový pásek. Tento zvukový pásek jde do celého světa.
Vy ženy, které tvrdíte, že jste pokřtěny Duchem svatým a nemáte ani odvahu abyste si nechaly narůst své vlasy, zatímco Bible to odsuzuje, říká, že je jí to ke cti před Bohem, aby nosila dlouhé vlasy. Bible říká, že ohyžďuje hlavu svou, když si své vlasy stříhá a stalo se všeobecně zvykem, že se ženy s krátkými vlasy dokonce modlí. Také nosí krátké a dlouhé kalhoty. Bible říká, že žena, která se obléká do oděvu přináležejícího muži je ohavností před Bohem. Je zaprášená, nečistá, jako neuklizená koupelna. Bohu je to jako nepříjemný pach. A pak se pokoušíte modlit a přinášet Bohu modlitby s takovou okázalostí. Bůh je odmítá a odvrací se. To souhlasí.
Řeknete: „Okamžik bratře, teď mluvíš o Starém zákonu.“ On je tentýž včera, dnes i na věky. Je to dokonalé zjevení Boží. Když Bůh jednou něco řekne, nemůže to již nikdy změnit. On to jenom zostřuje, ale nemění. Zákon byl zpřísněn, ale nebyl změněn.
„Kdo cizoloží, je smrtí vinen, ale kdo by pohleděl na ženu ku požádání jí...“ On přikázání nezměnil, jenom zostřil. „Pamatuj na den sobotní, abys jej světil!“ To by byl jeden den v týdnu, nyní to zostřil. Máme pokoj, když zůstáváme v Duchu Božím.
„Předpis za předpisem a řádka za řádkou, zde trochu a tam trochu. Držte se toho, co je dobré. Skrze lidi s cizími rty a jinými jazyky budu mluvit tomuto lidu.“ To je ten pokoj. To je občerstvení z přítomnosti Pána. Přesto ale nechtěli slyšet, potřásali hlavou a odešli ke své denominaci. Toto je obnovení, rozšíření sabatu. To platí hlavně vám, sobotářům. On nemění, On zostřuje.
Můžete poznat, proč je nyní odmítáno poselství pro konečný čas? Nu, nemá to žádná denominace, nýbrž je to zjevení Jeho tajemství. Žádná denominace, ale zjevení. Bůh není poznán skrze denominaci. Poznáváme Jej skrze zjevení.
Hleďte, Bůh je ve Svém těle – v Kristu a Kristus je ve Svém těle –Nevěstě. Bůh zjevený v Kristu. Kristus zjevený v Nevěstě. A jako vzal Bůh svoji ženu z těla Adama a ona padla, tak potom vzal Bůh z těla Krista Jeho
maso, Jeho tělo, které je Jeho Slovem a vyvádí Nevěstu, která nepadne denominačním vyznáním. Ne, nýbrž ona se vrátí k čistému, nefalšovanému Slovu Božímu, které je zjeveno.
Doufám, že každý muž a každá žena, kteří uslyší tento zvukový pásek, tomu porozumějí. Ona je druhou Evou, ale zachová věrnost a neposkvrní své roucho čistoty a svatosti vůči svému Ženichovi. Bude stát na tomto Slovu, nehledě na to, co kdo řekne. Ať mají všechna ta ekumenická hnutí a členství, která si přejí.
Velmi brzy začnou pronásledovat a uzavřou všechny církve. Můžete to vidět. A církve, jako je tato, které nenáleží k žádné denominaci, jejich budovy budou sloužit za sklady.
Když se bude modlit někdo za druhého, kdo nenáleží k ekumenickému hnutí, bude na místě zastřelen. To je již rozhodnuto. Vrchní kazatel luteránů to již prohlásil. Již je to zde. Můžete si to přečíst v ilustrovaných časopisech. To souhlasí.
Nestarejte se o to, co říkají, takto Církev Boží zůstane opravdu ve světle. Dokázala to tenkrát a dokáže to opět za všech okolností. Je to Slovo Boží. Veškeré ekumenické hnutí a všechno ostatní zajde. Ale ona bude stát bez poskvrny a vrásky. To je pravda.
Pozorujte, Bůh je zjeven ve Svém těle, v Kristu. Vidíte nyní tu trojí věc? Kristus ve Svém těle – Církvi potvrzuje zaslíbené Slovo Boží, jak to Bůh učinil skrze Krista.
„Kdo mne může obvinit z hříchu? Činím-li skutky Svého Otce, kde jsem selhal? Nuže, vy muži, kteří říkáte, že je činíte, vy denominace, ukažte Mně to. Ukažte Mi, kde jsem neobstál v tom, abych byl Mesiášem. Ukažte Mi, kde jsem nečinil znamení, o kterém Bůh řekl, že je Mesiáš bude činit, kde jsem nesplnil, co On zaslíbil.“ Vidíte, byl to Bůh ve Svém těle.
Kristus řekl: „Skutky, které Já činím, i vy budete činit.“ Vidíte, je to tentýž Bůh. „Skutky, které Já činím, i vy činit budete, neboť Já jdu k Mému Otci.“ Církev bude poněkud déle ve světle. On potvrzuje Své zaslíbené Slovo. Jako Bůh splnil Svoje zaslíbení v těle Kristově, tak činí Kristus tytéž skutky ve Svém těle – Církvi. On oznamuje Své tajemství Svému stromu – Nevěstě v posledním čase. On přináší ovoce, které již od počátku na tom stromě bylo.
Hleďte, ze stromu vyrazila větev – luteráni. Co se stalo? Když strom rostl dále, ukázalo se ovoce. Ale oni utvořili denominaci. A tak šel kolem zahradník, (Otec – domácí Pán) odřezal tu větev a řekl: „Uschla.“
Wesleyovci vyrazili. Učinili dobrý začátek. Co se stalo? I toto ovoce
zakrnělo a tak On i tuto větev odřízl. Byla mrtvá.
Chtěl bych teď něco vědět. Již 33 roků čtu církevní dějiny. Ukažte mi nějaké místo, kde nějaká církev organizovala a na místě hned nezemřela. Ukažte mi místo, kde zase povstala. Kromě toho, že snad nějaká čísla a nějaké věci jsou udány, ale nikdy více žádné probuzení. To neexistuje, celá zmizí.
Co tedy učinil zahradník? On šel kolem a odřezal větev. Strom nesl denominační ovoce. Citrony na oranžovníku, proto to odřízl. Avšak, kde je srdce stromu? Přesně uprostřed. On všechny větve ostříhal až nahoru do vrcholu. On má semeno dole v kořenech, jako strom, který je pěstován u potoka. Přijímá do svého srdce zákony a lásku Boží, má být jako strom štípený při vodách tekutých. Jeho listy nevadnou a vydává ovoce časem svým. (Žalm 1).
A kde zraje ovoce nejrychleji? Na vrcholu stromu. Proč? Svítí na ně světlo. Amen! To je pravda. Právě ve vrcholu stromu vydává strom – Nevěsta ovoce v těchto posledních dnech.
Než vzpomeňte si, On je tím stromem života v protikladu ke stromu poznání (semeno hada). On je jiným semenem, semenem ženy, strom života v zahradě. A kdo vztáhne svoje ruce a toho stromu se dotkne, ten z něj bude jíst a mít život věčný. On je tím jediným stromem, ze kterého můžete brát a věčně žít. Jeho Slovo je život. A toto Slovo, Slovo, které Eva v zahradě odmítla, toto Slovo je Kristus, zjevený. Když přišel na zem, byl stromem života. Věříme tomu?
Ale co učinil Řím? On musel být popraven. Byl pověšen na dřevo zlořečení. „Proklet buď každý, kdo visí na dřevě!“ On se stal zlořečeným pro lidstvo. Ale tím nyní vyvádí strom – Nevěstu a ten bude stromem života, který bude vrácen pro Něj jako Ženich a Nevěsta. Tentýž strom – Nevěsta bude znovu zjeven.
Dalo by se o tom mnoho říci a my bychom mohli pokračovat. Pozorujte, strom v zahradě, tělo Kristovo zjevuje nyní Svá tajemství tomuto stromu –Nevěstě, který je vykoupen Kristem, druhým Adamem. Věříte, že On jím byl? On se vrací do domoviny Eden se Svou padlou ženou. Vykoupil ji zase domů. Je to Kristus, který dnes Svoji Církev, Svoji Nevěstu přivádí zpět.
Vidíte nyní to trojí tajemství? Bůh je zjeven v Kristu. Kristus je zjeven v Církvi. Vše dohromady přivádí nazpět původního Adama a Evu, muže a ženu, kteří jsou jedno, kteří jsou stvořeni z téže krve a téhož Ducha.
Církev je v krvi Kristově skrze Ducha, neboť život je v krvi. Křtem Ducha svatého jsme pokřtěni v Jeho tělo, tím jsme nyní uznáváni za Jeho tělo, Jeho
maso, Jeho Slovo. Denominace to nikdy nepoznají. Je to zjevení. Ale ona to ví. Zrovna tak, jako to věděla Eva, ale ona padla. Avšak tato to ví a nepadne. Je předurčena, aby nepadla. Neselže. Je k tomu předurčena. „Blahoslavený je muž, jemuž Pán nepočítá hříchy.“
Kazatelé, kteří zde sedíte, jsou vás tu asi dva tucty, víte, o čem mluvím. „Blahoslavený muž, jemuž Pán nepočítá hříchy.“ To řekl David.
Hleďte, byli jsme Jím vykoupeni zpět. Jdeme domů k věčnému životu v lidském těle. Jíme, pijeme, žijeme ve věčnosti. Izaiáš řekl: „Staví domy a obývají je, štěpují vinice a jedí jejich ovoce.“ Nebudou stavět, aby to druhý zajmul. Nebudou se nadarmo namáhat a jejich potomci budou zachováni. Budou stavět a bydlet tam. Amen.
Co je to? Nevěsta se vrací s Ním, zpět vykoupená, aby byli zase Adamem a Evou, jako na počátku. Oni hledí zpět na kříž a vidí, že smrt je již zaplacena. Nyní jsme skrze víru s Ním vzkříšeni, právě nyní sedíme na nebeských místech a hledíme zpět k tomu, který nás spasil. Čekáme na to, až přijde Ženich, abychom s Ním šli dále, domů.