Věř jen tomu TAK PRAVÍ PÁN
/ Ewald Frank
3. VĚŘ JEN TOMU „TAK PRAVÍ PÁN”
Slova „Tak praví PÁN” se pro mnohé stala znovu pojmem. Proroci Boží mohli vždy pod inspirací Ducha Svatého říci: „Tak praví PÁN”. Kdo zažil prorockou službu bratra Branhama, stal se svědkem toho, jak mohl pod inspirací Ducha Svatého, na základě Božího zjevení říci: „Tak praví PÁN”.
Žijeme v době, ve které se děje mnoho věcí. Lidé již s hrůzou očekávají, co přinesou příští zprávy. Kazatelé a evangelisté se pokoušejí všemu správně rozumět a vykládat. Mnoho knih bylo sepsáno s úmyslem poskytnout lepší pochopení světových událostí. Avšak tak blízko před opětným příchodem Ježíše Krista nepotřebujeme dobře míněných výkladů lidí, nýbrž to „Tak praví PÁN” od pravého proroka, založené na základě neklamného Slova Božího.
Je pravdou, že žijeme uprostřed naplnění prorockých předpovědí. Nikdo nemá právo, to Božské lidsky vykládat. Duchovní věci mohou být zjeveny a chápány skrze Ducha. Tak jistě, jako Bůh, ten PÁN vyslovil ústy Svého proroka proroctví, tak jistě v době jejich naplnění zjevuje ústy Svých proroků jejich význam.
Nemáme v úmyslu obhajovat bratra Branhama, ani službu, kterou mu Bůh udělil. Muž, který byl Bohem potvrzován po 33 let tak mocnými zázraky a znameními, nemá zapotřebí, aby jej obhajoval nějaký člověk. Je však známé v celém světě, alespoň mezi těmi, kteří prožili působení Ducha Svatého v této generaci, že Bůh ten PÁN použil bratra Branhama po druhé světové válce obzvláštním způsobem, aby započal probuzení doprovázené mocnými divy a znameními, které se rozšířilo po celé zemi. Skutečně může být řečeno, že nikdo by nemohl činit to, co se stalo, leč by Bůh byl s ním. Dříve, než budeme toto téma blíže pozorovat, musíme poznat, že Bůh činí vše podle Svého spásného plánu, který byl v Písmu určen a předpověděn.
Všichni mužové Boží, kteří byli v době Nového Zákona povoláni, aby mluvili nebo psali, byli inspirováni Duchem Svatým. Vždy znovu se odvolávali na inspirované Slovo, které Bůh hovořil skrze proroky. Jednalo-li se o spásotvorné věci, odvolávali se vždycky na prorocké Slovo. To činili pisatelé čtyř evangelií a také apoštolé. Musíme uznat, že Bůh vyvolil Své muže v určitých dobách, aby činili to, co se v určitém časovém období mělo stát. Podle pravdy může být řečeno, že každé novozákonní naučení je založeno na tom „Tak praví PÁN” prorockého Slova. Všichni mužové Boží, kteří byli v Novém Zákoně vyvoleni, aby psali nebo mluvili, byli Duchem Svatým inspirováni stejným způsobem jako proroci. Vždycky se odvolávali na Slovo Boží, které již bylo napsáno. Každá biblická otázka, v Novém Zákoně byla zodpovězena ve světle prorockého Slova, a tím to bylo to „Tak praví PÁN”. Nebyla to lidská odpověď, nýbrž Boží odpověď podle Jeho Slova. Tak rozumíme i tomu, co Petr píše v 2. Petra 1:21:
„Nebo nikdy z lidské vůle nepošlo proroctví, ale Duchem Svatým puzeni byvše, mluvili svatí Boží lidé.”
Stejným způsobem byli mužové Boží podle vůle Boží Duchem Svatým vedeni, aby oznamovali dobrou zvěst o naplnění proroctví. U Řím. 1:1–2 klade Pavel základ pro to, co má napsat a staví na něm:
„Pavel, služebník Krista Ježíše, povolaný apoštol, oddělený ke kázání evangelia Božího, které ON zdávna zaslíbil skrze proroky své ve svatých Písmech.”
Zde zdůrazňuje apoštol tu skutečnost, že ve svatých Písmech proroků bylo evangelium již předem zaslíbeno.
Kdo čte epištoly k Římanům a k Židům, zjistí, jak_často bylo použito v novozákonním naučení toho „Tak praví PÁN” prorockého Slova.
V Řim. 9:24-26 obhajuje Pavel, obrácení pohanů Písmem a píše:
„Kterýchž i povolal, totiž nás, netoliko z Židů, ale také i z pohanů, jakož i skrze Ozéáše dí: Nazovu nelid svůj lidem svým, a nemilou milou; a stane se, že místo toho, kdež řečeno bylo jim: Nejste vy lid můj, tut nazváni budou synové Boha živého.”
Pojednávaje o stejném tématu píše Pavel u Římanů 15:9-11:
„A aby pohané z milosrdenství slavili Boha, jakož psáno jest: ‘Proto vyznávati tebe budu, mezi pohany, a jménu tvému plesati budu.’ A opět dí: Veselte se pohané s lidem jeho: A opět: 'Chvalte PÁNa všichni národové, a velebte ho všichni lidé.”
Zřetelně poznáváme, že Pavel své naučení opírá na Slově Božím, které mluvili proroci PÁNě. Podle Skut. apošt. 15:13-15 bylo o tomto tématu rokováno mezi apoštoly v Jeruzalémě s Pavlem a Barnabášem.
O tom čteme takto:
„A když oni umlkli, odpověděl Jakub, řka: ‘Muži bratři, slyšte mne. Šimon vypravoval, kterak Bůh nejprve popatřil na pohany, aby přijal lid jménu svému. A s tím. se srovnávají i řeči prorocké, jakož psáno jest…'”
Nebyl to jen Pavel, nýbrž i Jakub, který se odvolával na Slova, která mluvili svatí proroci. Musíme jednou provždy pochopit, že biblická odpověď může přijít jen z Bible. U Řím. 15:4 píše apoštol Pavel:
„Nebo kteréžkoli věci napsány jsou, k našemu naučení napsány jsou, abychom skrze, snášenlivost a potěšení písem naději měli.”
(Podle něm. překl. Mengeho: „A tak vše, co bylo zdávna napsáno, bylo napsáno nám k naučení, abychom setrvali v naději s vytrvalostí (trpělivostí) a útěchou, které skýtají svatá Písma.”)
Je velmi důležité, abychom se naučili vrátit se k inspirovanému Slovu Božímu a podle něho nalezli odpověď jakožto to „Tak praví PÁN”. Vidíme, že Pavel a Jakub a všichni tito mužové Boží nedávali nějakou vlastní odpověď, o které předpokládali, že je správná, nýbrž byli vedeni Duchem Svatým, aby dali odpověď ze Slova Božího. Ve Skut. ap. 8:35 čteme o té podivuhodné události:
„Tu otevřel Filip ústa svá, počav od toho písma a zvěstoval mu Ježíše.”
(podle něm. překl. Mengeho: „Tu otevřel Filip ústa svá a zvěstoval mu, počav od tohoto místa Písma, evangelium Ježíšovo.”)
Štěpán byl rovněž mužem plným víry a Ducha Svatého. Ve svém kázání ve Skut. apošt. 7 se často odvolává na to „Tak praví PÁN” prorockého Slova. Je nemožné Starý a Nový Zákon od sebe odtrhnout, nebol ve Starém Zákoně byla dána proroctví a v Novém Zákoně došla svého splnění. Všechno, co kážeme a učíme, musí být založeno na tom „Tak praví PÁN” veškerého Slova Božího. Slovo Boží tu není k tomu, abychom k němu přidávali své vlastní myšlenky a výklady, nýbrž abychom poznali spásný plán zjevením prorockého Slova. Za tím účelem vyvolil Bůh od začátku času Své muže, kteří zvěstovali pravou inspirací PÁNa Jeho Slovo.
Můžeme vidět, že biblické pravdy byly ode dnů reformace znenáhla ze Slova zjevovány. V každém čase obdrželi ti, kteří Bohem poslaného posla uznali a uposlechli to, co jim ve jménu PÁNě řekl, plné požehnání. Vše, co se nyní děje, musíme vidět a poznávat ve světle prorockého Slova, jak to činili všichni mužové Boží v Novém Zákoně. V Matouši 1:22 kupříkladu čteme:
„Toto pak všecko stalo se, aby se naplnilo, což pověděno bylo ode Pána skrze proroka, řkoucího: 'Aj, panna těhotná bude, a porodí syna, a nazůveš jméno jeho Emmanuel, které se vykládá: S námi Bůh.”
Matouš byl inspirován Duchem Svatým a šel zpět do prorockého Slova, které bylo dáno inspirací. Když přišli mudrci do Jeruzaléma a dotazovali se, kde se měl Kristus narodit, obdrželi i oni odpověz ze Slova Božího. V Mat. 2:5-6 čteme:
„V Betlémě Judově. Neboť tak je psáno, skrze proroka: 'A ty Betléme, země Judská, nikoli nejsi nejmenší mezi knížaty Judskými; neboť z tebe vyjde Vývoda, který pásti bude lid můj Izraelský.”
V Matouši 26:31 čteme:
„Tedy dí jim Ježíš: Všichni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Neboť psáno jest: 'Bíti budu pastýře, a rozprchnout se ovce stáda.'”
Vidíme, že i Kristus se vždy znovu odvolává na Slovo Boží. V Mat. 26:54 a 56 říká Ježíš:
„Kterakž by se pak naplnila písma, svědčící, že tak musí býti? Ale toto se všecko stalo, aby se naplnila písma prorocká.' Tedy učedníci všichni opustivše ho, utekli.”
Kdybychom učinili studium o tomto tématu, byli bychom překvapeni, jak často se apoštolé odvolávali na Slova proroků.
V Marku 1:1–2 čteme:
„Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna božího. Jakož psáno jest v prorocích: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, který připraví cestu tvou před tebou. Hlas volajícího na poušti: Připravujte, cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.” (Mal. 3:1 a Izaiáš 40:3)
Marek jde ihned k proroku Malachiáši a Izaiáši a klade prorockým Slovem základ pro své evangelium. Dává to „Tak praví PÁN” na první místo a ukazuje lidem splnění toho, co Bůh zaslíbil prorockým Slovem. Ve 4. verši se Marek odvolává ihned na předchůdce a píše:
„Křtil Jan na poušti, a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.”
Jan byl Bohem poslaným prorokem s Bohem poslanou zvěstí lidu Božímu v oné době. Má to veliký význam a důležitost, abychom kladli Boží Slovo na první místo. Potom, co Marek položil prorockým Slovem základ, zabývá se Janem podrobněji, popisuje jeho pověření, jeho poselství a zmiňuje se dokonce, jak byl tento prorok oblečen a co jedl. On se však nejdříve nezmiňuje o Ježíši Kristu, nýbrž o připravovateli cesty a proroku. To je velice povšimnutíhodné. První předchůdce Ježíše Krista přišel a odešel a pozůstavil podivuhodné svědectví.
V těchto posledních dnech se odehrává drama; nesčíslná proroctví, která se týkají poslední doby, se naplnila a ještě se naplňují. I pro druhý příchod Kristův byl zaslíben předchůdce jako Jan. Tato skutečnost bude v této brožuře podle Písma potvrzena.
Mluví-li Písmo o předchůdci při prvním příchodu PÁNa, kdo nám potom může vytýkat, že uctíváme člověka, zmiňujeme-li se o proroku, který byl předeslán, druhému příchodu PÁNě? Úplný spásný plán Boží byl Jeho předvídáním předurčen. Totéž se týká každého poselství a každého posla pro každé časové období. I lidé, kteří to poselství uslyší, byli před založením světa předurčeni.
Dokážeme, že jsme vzali za základ to „Tak praví PÁN”. Přirozeně, že znalci Písma, kteří přece vůbec nevěřili, že Jan byl tím Bohem poslaným prorokem, se zlobili na to, že se Marek ve svém sepisování na něj odvolal. Samozřejmě, byli by mu mohli vytknout, že oslavuje člověka, avšak Marek byl inspirován Duchem Svatým. Mohl tudíž v naprosté jistotě zjeveného Slova sepsati to, co se tehdy stalo.
Milovaní bratři a sestry v PÁNu! Kdo je v této době Duchem Svatým inspirován, aby mluvil nebo psal, pro něho není možno, aby pominul to, co Bůh pro tuto dobu zaslíbil a splnil. Milostí Boží jsme byli přivedeni k tomu „Tak praví PÁN”. Smíme poznávati význam prorockého Slova v jasném světle zjevení Ježíše Krista.
Nyní přicházíme k otázce: Proč nepoznali znalci Písma v oné době splnění proroctví? Zcela jednoduše proto, že dali Písmu své vlastní výklady a očekávali na to, že Bůh má učinit vše tak, jak to oni vyložili. Totéž se přihází se znalci Písma v této generaci. I nyní spatří naplnění Písma jen ti, kteří poznali to „Tak praví PÁN” prorockého Slova. Tak jistě, jak Bůh poslal proroka při prvním příchodu Pána, tak jistě měl Bůh nyní před druhým příchodem PÁNa proroka, který uprostřed všech těch výkladů lidí přinesl lidem zjevení Ducha Svatého, to „Tak praví PÁN” Slova Božího. Je nejvyšší čas, abychom všechny lidské výklady opustili a vrátili se ke Slovu Božímu,
Můžeme říci, že vše, co se stalo s Ježíšem Kristem, stalo se podle Písma. Jeho narození, Jeho život, Jeho působení, Jeho utrpení a umírání, Jeho zmrtvýchvstání a Jeho nanebevstoupení – vše se stalo podle Slova Božího. Vše bylo splněno, jak to bylo ústy proroků PÁNě předem zaslíbeno. Právě tak můžeme vidět, že všechno, co se děje od začátku novozákonní církve, až do jejího dokončení, se musí dít podle Slova Božího. Podle Lukáše 4, od verše 16 šel Pán Ježíš jednoho sobotního dne do synagogy. Podali Mu svitek Písma proroka Izaiáše. Četl to nádherné Slovo z kapitoly 61 až tam, jak se to tehdy vztahovalo na Jeho službu. Potom začal Svoji řeč slovy: „Dnes se naplnilo toto Písmo, které jste slyšeli, před vašima očima” Jak jsme viděli, odvolávali se pisatelé a také Pán Ježíš znovu vždy na to, že proroctví byla splněna.
Milovaní v PÁNu! Pochopili jsme, oč v této době jde? Porozuměli jsme, že Pán Ježíš a všichni muži Boží v Novém Zákoně se vždy znovu odvolávali na Starý Zákon? Stále poukazovali na to, že ve všem, co se stalo, bylo naplněno Písmo. Přesně totéž činíme z milosti Boží i my v této době. Měli jsme výsadu vidět Písmo naplněné a měli jsme výsadu psáti o věcech, které Bůh učinil v naší době. Ti, kteří nechávají bez povšimnutí to „Tak praví PÁN” Slova Božího, míjejí Boha a jsou zaslepeni pýchou a ve skutečnosti nenásledují PÁNa. Takoví lidé nestaví na základě neklamného Slova Božího, nestaví na skále zjevení Ježíše Krista, nýbrž na vlastním základě.
Ó lide Boží, návrat se k tomu „Tak praví PÁN”, abys spatřil naplnění Slova Božího v této době! Navrať se k opravdové víře, která je založena na Slově Božím. Žijeme v nádherné době, v které se před našimi zraky naplňují podivuhodná proroctví, která souvisí s opětným příchodem Ježíše Krista. Pochválen budiž PÁN, který dal zazářit těm, kteří seděli ve tmě, jasné světlo Jeho Slova. Jan píše v kap. 6, verš 45:
„Psáno jest v prorocích: A budou všichni učeni od Boha.” (Izaiáš 54:13)
Zjeveným Slovem můžeme vidět tajemství, která byla skryta po věky. I v této době jsme vytrhováni ze všech lidských výkladů a vyučováni Bohem. Jak nádherná jsou přece Slova Ježíšova, která vyslovil na slavnosti v Jeruzalémě:
„Kdo věří ve mne, jakož dí písmo, řeky z břicha jeho poplynou vody živé.” (Jan 7:38)
Jen tak mohou na nás spočinout požehnání Boží. Slova „Kdo věří ve Mne, jak praví Písmo…” jsou důležitější, než jak to poznáváme. Všechno, co činíme, věříme a učíme, musí být podle Písma. V 2. Tim. 3:16-17 čteme:
„Všeliké písmo od Boha jest vdechnuté, a užitečné k učení, k trestání, k napravování, k správě, která náleží k spravedlnosti, aby byl dokonalý člověk Boží, ke všelikému skutku dobrému hotový.”
Chceme-li dospěti k plnému mužnému věku Kristovu a podle Židům 6:1 kráčet k dokonalosti, musíme čísti inspirované Slovo Boží a věřit všem zaslíbením, která jsou v něm obsažena.