Mistrovské dílo
/ William Branham
7. Část 7.
Sledujte, jak vycházelo evangelium skrze Luthera a Wesleye až k letničním. V posledních dnech by byli, kdyby bylo možné, svedeni i vyvolení. Ó letniční, nevidíte to?
Když se pšeničné zrno začne formovat, vypadá sice jako zrno, které bylo zaseto, ale je to jen pleva. Oni zformují denominace, a dělají to stejné, jak to dělali po Lutherovi. Zjevení 17 dokazuje to stejné ve všech sborech.
Nuže, ta setba padla do země původně v Nicei, neboť tam vznikla první denominace.
Pozorujte, život, který byl v lístečku, stéblu a klasu jde konečně do zrna. Život z původního zrna prošel třemi vývojovými stupni, až se zase vrátí zpět do svého původního stavu. Haleluja! Ó, jak nádherné! Jsem nejšťastnější člověk na zemi, protože mi to dal Bůh poznat.
Pozorujte, jak Slovo a příroda spolu dokonale ladí. Zrovna tak slunce, jak zapadá a opět vychází, je důkazem pro vzkříšení; nebo také jak listí opadává ze stromů, když míza jde dolů do kořenů, a pak zase stoupá. Opět narostou listy, a na podzim zase opadají. Život toho stromu táhne vzhůru mízu s minerálními látkami, aby narostlo nové listí. Vidíte, celá příroda se vyvíjí v souladu se Slovem Božím; přesně tak, jak jsme to v dokonalém způsobu viděli v časovém období církve. Proto přišel Duch svatý, nakreslil ty věci a udělal nám je srozumitelné. Tak to je.
Pochopte to. Život, který byl ve stéblu, v klasu a plevě se shromáždil v obilném zrnu. Život ze stébla a z každého dalšího vývojového stupně zplodil další. Ospravedlnění připravilo cestu pro posvěcení, posvěcení připravilo cestu pro křest Duchem svatým. Křest Ducha svatého připravil cestu k tomu, aby opět mohl přijít v dokonalosti sám Duch svatý a zjevit se.
To, co se stalo denominací, zemřelo. Život, který byl v Lutherovi, šel kupředu a působil skrze Wesleye. Od Wesleye to šlo dále k letničním; od letničních dále, aby originální semeno bylo znovu zplozeno. Letniční následovali za Wesleyem a dospěli až sem. Letniční hnutí přišlo po Wesleyovi proto, že letnice ještě nebyly denominací. Ale oni se stali denominací potom. K čemu došlo? Stali se plevou. Vypadalo to jako to pravé.
Kdo z vás pozoroval, jak začíná růst pšeničné zrno? Co se ukáže nejprve? Vypadá to přesně tak jako semeno, ale je to jen obal. Můžete vidět ty tři vývojové stupně: Stéblo, klas, pleva? V plevě se utváří originální semeno. Nikoli semeno samo, ale život semene působí růst, až se opět stane semenem. Amen. Amen! Vidíte? Co je to? Je to vzkříšení. Vzniká opět mistrovské dílo, jako to, které padlo do země.
Letniční hnutí následovalo po Wesleyovi, protože z toho se stala denominace. Když vzniklo letniční hnutí, nebylo ještě žádnou organizací, ale později se jí stalo. Museli být plevou. Pravé Slovo života v něm (v hnutí) bylo na cestě k originálnímu pšeničnému zrnu a prošlo všemi vývojovými stádii: stéblem, klasem, plevou; potom se utvořilo zrno. Stéblo, klas, pleva!
Na počátku svého vývoje byli živí a již jistou část setby života přinesli s sebou. Ale když se zorganizovali, život je opustil. To je dějinami dokázáno. Žádné společenství již nikdy nebylo schopno vykonat něco potom, co se zorganizovali. Bylo mrtvé.
Pozorujte, jak se ten život pohybuje kupředu nyní.
Dejte pozor! Dějiny dokazují, že církev přes všechno to, co oni všichni vykonali, dospěla k tomu, že On ji již nikdy nemůže použít. Organizace byla dána stranou. Během náboženských dějin se nikdy nestalo, že by nezemřeli, potom, co se zorganizovali. Každá organizace zemřela a nikdy se již nepozdvihla. Jste schopni to vidět? Slepí lidé, otevřete oči! Příroda a Slovo spolu souhlasí a dokazují tím, že je toto pravda. Je to pravda, že život opouští stéblo, aby narostl klas a že v klasu vzniká pleva; z plevy to jde opět do té původní formy. Všechno ostatní je pro Něho nepoužitelným.
Je to přece tak pozoruhodný rozdíl, jak život prochází skrze pšeničnou rostlinu a strom. Bůh přirovnává lidi ke stromům. Život stromu jde z koruny do kořenů, a opět jde vzhůru, jde dolů a přijde zase nahoru. Vidíte? Jde dolů a zase vrátí nahoru. U obilí to ale jde ze zasetého zrna skrze stéblo, klas a plevu. Jakmile jednu z těchto vývojových forem opustí, zemře. Již se do toho nemůže vrátit zpět. Co je to potom? Je to nepoužitelné. Život jde vstříc ke svému dokonání. Amen! Nemůžete vidět, proč On nikdy nepoužil organizaci? ON se do ní nemůže vrátit, je mrtvá; ale život jde dál, od jedné formy vývoje k další. Přijímají se vyznání víry, ale: „Kdokoli kdy něco přidá ke Slovu nebo od Něho odejme, přichází o svůj podíl." Je od toho oddělen. Semeno života musí pronikat kupředu.
Toto potřebuji jako podobenství pro nevěstu, mistrovské dílo, které povstává. To mistrovské dílo sice padlo, ale existuje mistrovské dílo, které se zase pozdvihne. Mistrovské dílo padlo v Nicei. Po Nicei prošlo určitým procesem, ale opět se to vrátí k tomu dokonalému mistrovskému kusu, neboť je částí Slova, které On vyslovil.
ON bude mít církev bez poskvrny a bez úhony. Ta v žádném způsobu nebude napojena na organizace nebo denominace, neboť to jsou proklaté věci. Ona jimi prošla, ale nikdy tam již nebude.
Semeno vzchází. Život jde nahoru, ale ne zase zpátky. Potom již nebude žádné nové obživení. Život přijde vzhůru a dospěje do dokonalosti, ke vzkříšení. Sledujte to. Pleva v sobě přinese to originální semeno. To je možno zjistit ve Zjevení 3.
Vzpomínáte si, že On v žádném z časových období církve nebyl vystrčen ven. Kdo si na to vzpomíná? ON působil během časových období církve, aby něco vytvořil. To se nyní stalo. Již nic nepřijde. Ten Tvůrce zase přivedl Slovo k dokonalosti. Ono se již nevrací. Jak se to změnilo! Ano!
Dejte pozor, když se utvoří pleva, vypadá jako zrno. Když ale život zrna začíná opouštět plevu, aby formoval zrno – nevěstu, pleva se otvírá, a zrno se oddělí. V přírodě to tak je. Přesně tak se to děje.
Ve Zjevení 3 se můžeme přesvědčit, že Jej církev dala stranou. Pohleďte, v předešlých časových obdobích tak tomu nebylo, protože vývojovým procesem muselo vzejít něco jiného. Prošlo to, a přešlo do jiného. Vždycky jsem vám říkal, že již nevzniknou další denominace, neboť jsme u konce. Oni Jej dali ven. Proč? Protože On je zase Slovem. ON přišel tak, jak byl vložen do půdy. Je to stejné učení, které vyšlo na počátku.
Jakmile to obilné zrno, Slovo, začíná růst, pleva se oddělí. Život ze všeho ostatního vyjde ven, aby ho praví věřící následovali. Ti následují život, kam jde.
Izrael byl dokonalým stinným obrazem. V tomto dokonalém stinném obrazu to bylo na začátku tak, že všude tam, kam šel ohnivý sloup, byl život. Bůh byl život. Úplně jedno, ať byla půlnoc, anebo se právě nacházeli na nějakém zvláštním místě, jakmile se ohnivý sloup zvedl, zazněl pozoun a Izrael se vydal za ním. Haleluja! Když zazněl pozoun, vytáhl Luther s ním. Po něm se stali organizací a zemřeli. Bůh život odňal a je uložil do hrobu. Ale život šel dál kupředu.
Potom povstal Wesley. Když on viděl tuto velikou organizaci, zatroubil do pozounu posvěcení; to už bylo ze Slova Božího více. Když to udělal, tehdy vyšli z luteránů a stali se metodisty.
Když to viděli letniční, zatroubili na pozoun. Přišel čas návratu darů. Vidíte, co udělali? Troubili na pozoun a vyšli ven. A potom se zorganizovali. Ale myslete na to: Po plevě – známe jen tato tři vývojová stadia – nepřijde již nic jiného než zrno. Ó Bože! Potom to zrno je ode všeho odděleno. Amen a Amen! Obilné zrno, Slovo se začíná utvářet a ten život se projeví.
Pozorujte, nejprve přišel Ženich; nyní se objeví nevěsta. Církev začala o letnicích a padla v Nicei. Ona rostla, ale ještě nevypadala jako pravé zrno. Něco z toho života již v sobě měla, ale rostla, a vznikla organizace. Z této organizace život vyšel. Co to učinilo potom? Z této organizace to přešlo do další, do jiného stadia Slova: Ospravedlnění, posvěcení a křest Duchem svatým. Když to šlo přes stéblo a ostatní stadia, stále se to přibližovalo k obilnému zrnu.