Výzva kresťanskej teológii
/ Ewald Frank
Language: czech
Other languages
30. V Synu učiněni syny a dcerami Božími
- Předmluva
- Úvod
- Vše je pouhá náhoda?
- Čas je blízko
- Jedinečná, platná směrnice
- Odvěký spor
- Samozřejmost?
- Svědectví historiků
- Dějiny to potvrzují
- Boží vyznání
- Boží zjevení
- V nebi a na zemi
- Pán navštěvuje svého proroka
- "Já Jsem"
- Narodil se Syn v nebi?
- Duch a pravda
- Velice zvláštní
- Úcta před velkým tajemstvím
- Všichni obhajují své vlastní učení
- Skála
- Příkaz ke křtu
- Nebudeš mít jiné bohy...
- Mariologie
- Kdo věří, jak Písmo praví?
- Neuvěřitelná tragedie
- Čas konce
- Výzva všem
- Krista nemůže nikdo ignorovat
- Nové stvoření
- V Synu učiněni syny a dcerami Božími
- Dva začátky
- Průběh náboženských dějin
- Žádný lidský vliv
V Synu Bůh, který se zplozením a narozením Syna stal Otcem, přijal všechny Své syny a dcery. To je účel Jeho celého spásného plánu; to On chtěl. Stvořený syn – Adam – se stal neposlušný a tím dítětem smrti, a všichni Adamovi potomci jsou dětmi smrti. Každý ví, že nic v životě není jistější, nežli smrt! Zplozený Syn, druhý Adam, byl poslušný až do smrti na kříži. Tak dokonal spasení a způsobil smíření jako Prostředník mezi Bohem a lidmi. Podstoupil smrt, aby ji přemohl. Svým zmrtvýchvstáním triumfoval nad smrtí, peklem a ďáblem.
Je psáno: "A stane se, že místo toho, kde jim bylo řečeno: Nejste Můj lid, budou syny živého Boha nazýváni." (Řím. 9:26; Oz. 2:1)
Zjevení v Synu mělo největší smysl a účel: totiž abychom v Něm byli učiněni syny a dcerami Božími. Ze Spasitele v jednotném čísle: "JÁ budu Jemu Otcem a On Mi bude Synem," (II.Sam. 7:14; Žid. 1:5) to přešlo na ty spasené: "A budu vám za Otce a vy Mi budete za syny a dcery, praví Pán, ten všemohoucí." (II.Kor. 6:18) Ve stejném Duchu, jenž zplodil Syna a v nás plodí nový život z Boha, prožíváme znovuzrození (I.Jan. 5:4). Syn Boží je prvorozený mezi mnohými bratry; v Něm jsou ti Jeho uvedeni do vztahu "Otec-dítě". „Ale jdi k Mým bratřím a řekni jim: »Vstupuji k Otci Svému, a k Otci vašemu, k Bohu Svému, a k Bohu vašemu«." (Jan 20:17)
V Synu nás Bůh přijal. Je psáno: "Bylo přirozené, že Bůh, pro Něhož a skrze Něhož je všechno, přivedl mnoho synů ke slávě, když skrze utrpení učinil dokonalým Původce jejich spásy. A On, který posvěcuje, i ti, kdo jsou posvěcováni, jsou z téhož Otce. Proto se nestydí nazývat je Svými bratry." (Žid. 2:10-12)
„…nás předem určil, abychom rozhodnutím Jeho dobroty byli skrze Ježíše Krista přijati za syny." (Ef. 1:5)
„Nebo které předzvěděl, ty i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna Jeho, aby On byl prvorozený mezi mnohými bratry." (Řím. 8:29)