Mission Populaire Libre

Jésus-Christ est le même hier, aujourd'hui et éternellement" (Hèbreux 13:8)

Langue:




Pánova Boží vyvýšenost ukazuje, že se ve Své rozmanitosti vždy zjeví tak, jak to odpovídá Jeho spásnému plánu.

Ve II.Moj. 3 chce prorok vědět, jak se jmenuje Bůh jeho otců, který se mu zjevil a který jej posílá: "I řekl Mojžíš Bohu: Hle, půjdu k synům Izraelským a řeknu jim: »Bůh otců vašich poslal mne k vám.« Řeknou-li mi: »Které je jméno Jeho?« Co jim odpovím? I řekl Bůh Mojžíšovi: JÁ JSEM, KTERÝ JSEM .« Řekl dále: »Takto řekneš synům Izraelským: JSEM poslal mne k vám.« Řekl ještě Bůh Mojžíšovi: »Takto řekneš synům Izraelským: Ten Pán, Bůh otců vašich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův poslal mne k vám; to je jméno Mé na věčnost, a ta je památka Má po všechny věky .«" (v.13-15) Kdo tedy poslal Svého služebníka? Přirozeně ten "JÁ JSEM". ON je Bohem jejich otců.

Navzdory rozdílným označením a zjevením, ať ve Starém nebo Novém zákoně, je On vždy tentýž. Před uzavřením smlouvy s lidem izraelským se Bůh zjevil ve Svém jménu smlouvy. Toto židovské jméno JHVH (JHWH) je Židům ještě dnes tak svaté, že je nevyslovují (Am. 3:10), vyslovují je s Adonai . Přesto je to Boží jméno Pána pro Izrael ve Starém zákoně. "Mluvil ještě Bůh k Mojžíšovi: »JÁ JSEM PÁN. Ukázal jsem se zajisté Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi v tom, že jsem Bůh silný všemohoucí; ale ve jménu Svém, ’Bůh Pán‘ – ’Elohim Jahweh (Jahve)‘ , nejsem poznán od nich«." (II.Moj. 6:2-3) TAK PRavÍ PÁN: "Na kterémkoli místě rozkáži slaviti památku jména Svého, přijdu k tobě a požehnám tobě." (II.Moj. 20:24b)

To Boží "JÁ JSEM" je obsaženo v každém Jeho zjevení. Je to osobní "výsostná výpověď" a zároveň k lidem se obracející příslib: "JÁ jsem tu pro tebe; JÁ tě provázím Svou přítomností!" V tom "JÁ JSEM" je uloženo Boží jméno JHVH – Jahve (JHWH – Jahweh). ON je ten "sám v sobě Existující, ten Věčný, Pramen všeho života, Původ, skrze kterého a v Něm všecko má své trvání." K Svým prorokům a Svému lidu často mluvívá v různých souvislostech jako ten "JÁ JSEM". Zcela majestátně říká: "JÁ jsem Pán, tvůj Bůh. JÁ to jsem, kdo tě vyvedl ven…" "Tak praví Pán, Král Izraele, a jeho Spasitel, ten Pán zástupů: »JÁ jsem První a Já Poslední, a kromě Mne není žádného Boha.«" (Iz. 44:6) Bůh Pán je ten všemohoucí "JÁ JSEM" a ten "JÁ budu", neboť to, čím On bude, tím již je. Jen v Něm a skrze Něho se můžeme stát tím, k čemu nás určil. Aby to neupadlo v zapomenutí, řekl ještě jednou: "Slyš Mne, Jákobe, a ty Izraeli, povolaný Můj: JÁ jsem tentýž, Já První, Já jsem i Poslední." (Iz. 48:12)

V Novém zákoně nalézáme rozmanitost toho "JÁ JSEM" zjevenou v Synu. Již mnohým bylo nápadné sedm obzvláštních "JÁ JSEM…" . Pán Ježíš řekl: "JÁ JSEM světlo světa." "JÁ JSEM ten dobrý pastýř." "JÁ JSEM ta cesta, pravda a život." "JÁ JSEM dveře." "JÁ JSEM chléb života." "JÁ JSEM vzkříšení a život." Tentýž Pán říká: "Vpravdě, vpravdě, pravím vám: Prvé, nežli byl Abraham, JÁ JSEM!" (Jan 8:58)

Ve Zjevení slyšíme Jeho svědectví slovy: "JÁ JSEM Alfa a Omega praví Pán, který je, a který byl, a který přijíti má, ten všemohoucí… JÁ JSEM ten První i Poslední, a živý, ježto jsem byl mrtvý, a aj, živý jsem na věky věků. A mám klíče pekla i smrti." (kap. 1:8+17-18)

Poznání Božího zjevení jako "JÁ JSEM" ve Spasiteli Ježíši Kristu je nutné z důvodu spásy. ON sám zdůrazňuje: "Proto jsem řekl vám, že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřit, že JÁ to JSEM, zemřete v hříších svých ." (Jan 8:24) Zde nejde o učení nebo nějaké poznání, zde se jedná o věčné bytí nebo nebytí, totiž o pravou víru ve zjeveného, spásu přinášejícího Spasitele, který zachraňuje a činí spaseným. Jen v Synu Božím máme Zachránce a záchranu.

Ten "Pán", který měl Boží podobu, "Sebe sama zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn, a byl ve Svém tělesném stavu nalezen jako člověk." (Fil. 2:7) Z důvodu lidských dětí se stal člověkem: Narodil se jako Syn, byl zavinut do plenek a položen do kolébky. Lidštěji a přirozeněji to již nešlo. Tak se stalo Slovo masem a bydlelo mezi námi. Stalo se to kvůli nám, aby se mohlo naplnit: "Jako oběť za hřích poslal Svého vlastního Syna v těle, jaké má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích." (Řím. 8:3)

Při narození Syna je dosvědčeno, kdo On je: "…neboť vám se dnes narodil Spasitel, který je Kristus Pán v městě Davidově." (Luk. 2:11)

Pavel, který byl vyvoleným nástrojem a prožil nadpřirozené povolání a tím se mu dostalo zvláštní odpovědnosti, píše o tajemství Božím v Kristu: "Chci, abyste povzbuzeni v srdci a spojeni láskou hluboce pochopili a plně poznali Boží tajemství, jímž je Kristus, v Něm leží skryté všechny poklady moudrosti a poznání… neboť v Něm přebývá všechna plnost Božství tělesně, v Něm jste i vy dosáhli plnosti. ON je hlavou všelikého panství a mocností. " (Kol. 2:2+9-10) Proroci a apoštolové nespekulovali, jim se Bůh Pán zjevoval rozličným způsobem.

Ve Starém zákoně je Bůh Pán Spasitelem, Zachráncem, Králem, Pastýřem. V Novém zákoně je toto všechno k naší spáse uskutečněno v Synu, jenž se stává stěžejním bodem spásného plánu: "Nikdo nemůže přijít k Otci, než skrze Mne!" , a "Kdo vidí Mne, vidí Otce!" Kdo nevidí Boha v Kristu, ten hledí mimo a nepoznal Jej. Poté, co Ježíš tolik hovořil o Otci, tehdy řekl: "Kdybyste Mně poznali, znali byste také Mého Otce; od této chvíle Jej znáte a viděli jste Jej. I řekl Mu Filip: »Pane, ukaž nám Otce a to nám postačí.« Tedy mu Ježíš odpověděl: »Tak dlouho jsem již s vámi, a přesto jsi Mne nepoznal, Filipe? Kdo viděl Mne, viděl Otce; jak můžeš říkat: Ukaž nám Otce!« " (Jan 14:7-9) To je jasná odpověď z úst Pána.

Ve Starém zákoně dal PÁN/JAHVE (Jahweh) Svému lidu zaslíbení: "Hlasitě jásej, dcero Sionská! Propukni v hlahol, dcero Jeruzalémská! Hleď, tvůj Král přijde k tobě; je spravedlivý a Zachránce, pokorný, jede na oslu, totiž oslátku mladém." (Zach. 9:9) V Novém zákoně je tím Králem Ježíš, který o palmové neděli za velikého jásání na oslátku vjížděl do Jeruzaléma. To si můžeme přečíst v Mat. 21 a jiných souběžných místech. Pro Izrael byl Zachránce a Král sám "Pán", přesto Jej při Jeho prvním příchodu, kdy se stal člověkem, neviděli z náhledu spásného plánu a proto již tehdy očekávali to království, zřízení říše. Sami učedníci se Jej ptali: "Pane, nezřídíš znovu v tomto čase království v Izraeli?" (Sk. 1:6) Že předtím muselo dojít ke spasení skrze utrpení a umírání (Iz. 53) a přemožení smrti (Oz. 13:14), tehdy nejprve nepoznali.

Ze Starého zákona Jej známe v Jeho židovském "tetragramu" JHVH (JHWH), ze kterého vzniklo jméno Jahve (Jahweh). V Novém zákoně zní jméno Pána, jak je archanděl Gabriel oznámil, skutečně Ješua (Jahschua), což znamená "Jahve (Jahweh)-Zachránce". Aby to mohl vidět celý svět a vzít to na vědomí, nalézal se ten "tetragram", z něhož vyplývá jméno starozákonní smlouvy v židovské formě také jako nadpis, který byl tehdy pověšen ve třech světových jazycích nad ukřižovaným Ježíšem Kristem. Je třeba porovnat s hebrejským textem z Jan 19:19:

" J ešua H anozri V umelech H ajehudim."

"Ježíš Nazaretský, král Židů."

Ta počáteční písmena JHVH (JHWH v němčině - W umelech) zde přesně vytváří ten "tetragram", jak jej Bůh Pán zjevil Mojžíšovi. Bůh Starého zákona je také Bohem Nového zákona! Je to tak dokonalé, jak jen může být. Kdo má uši k slyšení, slyš, a kdo má oči k hledění, hleď! Blahoslavené uši a oči, které toho zjeveného Boha slyší a vidí!

Království Boží je věčné království bez smrti (Iz. 25:8; Zj. 21:4 aj.), a proto musí všichni, kdo v něm budou, mít věčný život. Podle předpovědi se On musel při Svém prvním příchodu narodit jako Syn a stát se člověkem, aby mohl zemřít. Nastolení Jeho panování je teprve nyní blízko před námi. "Pán (Jahve) pak bude králem na celé zemi; v ten den bude Pán samojediný a Jeho jméno »Jediný«." (Zach. 14:9)

"…i staly se hlasy veliké v nebi řkoucí: »Učiněna jsou království světa Pána našeho a Pomazaného Jeho a On kralovati bude na věky věků«." (Zj. 11:15) Jak nádherné! ON se nám zjevil jako Pán v tom Pomazaném, a Jahve (Jahweh) Starého zákona je Ježíš Nového zákona – tentýž včera, dnes a až na věky.

Résumé 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33