Laodicejské období církve
/ William Branham
11. Část 11.
Souhlasí to? Myslím, že křesťany byli nazváni nejprve v Antiochii.
Jestliže je původní strom svatý, pak jsou ratolesti původního stromu svaté. Ale protože nevěřili letniční zvěsti, kterou Pavel kázal, odřízl je Bůh a narouboval nás, větve plané olivy, pohany, abychom měli život ze stejné substance stromu.
O co více v těchto dnech, jestliže odmítáme letniční zvěst, která obstála v církevních obdobích, bude Bůh schopen ty plané větve olivového stromu odstranit, aby mohly vejít ty druhé? ON je odstraní z důvodu nevíry.
Uveďte to do souladu s lekcí z dnešního rána. Víte, kde se nacházíme. Jsme na konci času, před vzetím církve z pohanů skrze vytržení, aby Duch svatý mohl začít působit při Židech a Ježíš se sám nechá poznat a těch sto čtyřicet čtyři tisíc bude zapečetěno. Původní strom, Izrael, zase povstane a vrátí se zpět k těm požehnáním.
Ježíš nebude stále stát u dveří a klepat. Přijde čas, kdy toho bude mít dost a odvrátí se. Pak budete klepat vy, ale již Ho nenaleznete. Přijďte, dokud je čas. Přijďte, dokud ještě klepe. Nepřistupujte na kompromisy, neboť potřebujete křest Ducha svatého, jako to přijali ti o letnicích, stejný způsob vodního křtu, stejné věci, které dělali tehdy. Nedovolte nic menšího položit do svých srdcí.
Vám, moji katoličtí přátelé bych chtěl něco říci. Věříte v pannu Marii. Ačkoli byla matkou Ježíše Krista, musela prožít letnice a být naplněná Duchem svatým; i ona se chovala jako opilá, neboť patřila ke sto dvaceti, kteří přijali křest Duchem svatým, mluvili v jazycích a chovali se jako opilí pod působením Ducha Božího. Jestliže to musela prožít panna Maria, než mohla vejít do slávy, jak chcete s něčím menším než tímhle, vejít dovnitř vy? Přemýšlejte o tom! Tak to je.
Ten baptistický kazatel tady vzadu by si chtěl být jist, že to platí také pro baptisty. To je pro všechny, úplně jedno, kdo to je. Jenom patřit ke sboru, odříkávat ustanovení víry a každou neděli dopoledne se účastnit bohoslužby, to vám ani v nejmenším nepomůže. Jen Boha zesměšňujete. Buďte buď pravými křesťany nebo vůbec ne. Buďte buď horcí nebo studení. Nikdy jste nemohli vidět ptáka, který byl zároveň černý a bílý, ani střízlivého opilého, ani hříšného posvěceného. Ne, to nenajdete. Buď jste naplněni Duchem svatým a Bůh ve vás bydlí, nebo nejste vůbec nic. Buď tím jste nebo ne.
Proto myslete na to, že Ježíš stojí u dveří a vzpomínejte na zaslíbení Boží, které chce v těchto dnech naplnit.
Z jakého důvodu? Odmítnutí. Proč byl Izrael, ten původní strom odříznut? Protože odmítli Pavlovu letniční zvěst. Věříte, že toto je poslední církevní období? Bible to říká.
A co říká, že se s nimi stane? Budou odříznuti, protože odmítají letniční zvěst. Potom se Bůh zase obrátí k Židům a celý Izrael bude zachráněn. ON je přijme jako národ, ne jako jednotlivce. Ale pro tebe a pro mne, u nás se jedná o jednotlivce. Nejprve přišel k Židům. Ve Sk. 15 pak čteme, že přijme z pohanů lid pro Své jméno (verš 14). Svoji Nevěstu, lid – jednoho odtud, jednoho odjinud. S námi se zabývá jako s jednotlivci, nehledě na rasu, ustanovení víry nebo barvu. S námi jedná jako s jednotlivci, to je Jeho kytice, kterou klade na Svůj oltář. Ale pokud jde o Židy – s Izraelem vždycky jedná jako s národem. Jsou to lidé jednoho národa, Jeho národa.
Jsem dnes večer šťasten, že máme tuto zvěst. Jsem tak rád, že jste tu byli. Vaší přítomnosti jsem si velice vážil. Jsem vděčný všemohoucímu Bohu, že mi dal vidět, co vidím. A že mi bylo umožněno, přinést to tomuto sboru. Nyní to spadlo z mého srdce, neboť Duch svatý nějaký čas v mém srdci působil. Nemohl jsem to odložit stranou. Musel jsem na to reagovat.
Byl jsem veden, udělat dvě věci. Jít do Shreveportu v Louisianě, k jednomu shromáždění s bratrem Moore. Má paní, která sedí támhle, vám to může říci. Skoro celý týden jsem plakal, protože jsem chtěl do Shreveportu. Každý, kdo tam byl, nyní ví, proč. Něco takového ještě nikdy neslyšeli ani neviděli. Dostavili se tam kazatelé ze všech možných míst, baptisté a různí jiní. Nějaký muž vyprávěl, že se chystal otevřít ledničku, když na něho přišel Duch svatý a řekl: „Jdi do Shreveportu. Tam ti bude řečeno, co máš dělat." Bylo mu oznámeno mé jméno a kde mě může najít. „On ti řekne, co máš dělat." Já jsem řekl: „Bazén pro křest je připraven! Potřebuješ křest Ducha svatého."
Takové věci se staly. Lidé mluvili, prorokovali a oznámili předem věci, které se tam staly mezi námi. Potom jsem řekl: „Musím do Jeffersonville a psát tuto knihu, neboť nevím, jak dlouho tu ještě budu. Jestliže tohle říkám a bude to napsáno, pak budou tato slova žít dále, i když budu pryč."
Napsal jsem tu historickou část, která bude v knize. Sem jsem přišel to vyložit před sborem, abych obdržel inspiraci Ducha svatého, neboť tyto věci jsem sám nevěděl. Nyní pociťuji úlevu. Cítím, že tuto zvěst nám dal Bůh. Věřím, že jsme na konci cesty. Věřím, že hodina zjevení Božího je zde, že to bude mezi námi zjeveno. Nevím, jak dlouho to bude ještě trvat, ale ta hodina tu brzy bude. Vyhlížíme, že tento velký posel vystoupí. Možná, že přijde v mém čase, možná, v čase těch mladších. Já to nevím. Může být mezi námi již nyní. To nemůžeme říci. Duch svatý tu je, aby nás k tomu vedl. Tento vůdce, který nás převede na druhou stranu, bude tak pomazán Duchem svatým – přirozeně. Eliáš přijde. On bude tím vůdcem, který zavede srdce dětí zpět ke zvěsti otců. Zpět ke zvěsti našeho nebeského Otce v letničním dni, když vylil Ducha svatého.
Vyložil jsem to jednoduše a prostě, tak přesně, jak jsem jen mohl v souladu s Biblí a dějinami. Ukázal jsem, jak ta věc prošla obdobími a ještě dnes je zde. Ukázal jsem vám, že denominace jsou zlořečenstvím před Bohem. Doufám, že se to ve vašem smýšlení upevnilo na základě Bible, skutků apoštolů a dějin kostela.
Bůh Svoji církev ani jednou nezorganizoval. Matkou organizovaných kostelů je římsko-katolická hierarchie. Římsko-katolický kostel je matkou všech organizací. Jakmile v nějaké protestantské skupině prolomí probuzení, rychle se obrátí a dělají to stejné. Bible vypovídá o záletnici a jejích dcerách, což jsou kostely, které z ní vyšly ven. Byly to ženské – děvky. Tam ona je.
ON ale také řekl: „Neboj se, malé stádečko, neboť se zalíbilo Otci dát vám království." Vy všichni, metodisté, baptisté, kdokoli jste: „Jakmile někdo dveře otevře, vejdu k němu a budu s ním večeřet."
Moji bratři, mé sestry, nechť jsme v onom dni počítáni k onomu malému stádečku. Nechť patříme k tomu malému stádu, které čeká na Jeho příchod, že On je vezme z celého světa vzhůru. Vytržení bude celosvětové. „Dva budou na jedné posteli, jeden bude vzat a druhý zanechán. Dva budou na poli, jeden bude vzat." To ukazuje, že na jedné části země je noc a na druhé části den. „Dva budou v jedné posteli, dva budou na poli. Jednoho právě teď přijmu."
Jak jsem řekl již dnes ráno, jednoho dne pojedete ulicí, budete mluvit s matkou, ohlédnete se a ona bude pryč. Budete sedět u stolu, pít kávu, snídat a jakmile se ohlédnete, tatínek tam nebude. Tak to bude.
Přijde to. Ale ten čas neznáme. Když to ale pomine, pak je to pryč. Pak již nic změnit nemůžete. Říkáte: „To slyším už dlouho." Ale jednou to bude naposledy. Stane se to, neboť tak to říká Slovo Páně.
Myslete na to! Udeřilo to během těchto osmi večerů mých kázání někdy vedle? Co zde říkal Ježíš, se stalo a sice přesně v každém období.
Vidíme, že tato období církve se přesně hodí do této hodiny, dokonce dnes ráno, když jsme hovořili o stinném významu deseti panen – Bible říká, když zazní to: „Ženich přichází …" Příchod Páně – nejprve bude kázáno Slovo. V té době se zjeví bláznivé panny. Co se stalo potom? „Čas je blízko …" Atomové bomby jsou všude připravené. Kazatelé poběží na ulici a začnou provolávat tu zvěst.
Jakmile to učiní, řekne ten velký sbor, bláznivé panny: „Jsme již dlouho presbyteriány. Možná bychom se tím měli zabývat, abychom to zjistili. Ano, víte, potřebujeme Ducha svatého." Již nyní o tom píší traktáty a začínají s tím. Potom řekly: „Chcete nám něco z toho dát?" Ony odpověděly: „Ne, máme dostatek jen pro sebe." Ale když odešly, aby obdržely Ducha svatého, aby se modlily, jak to ty sbory, ty velké, pěkné kostely dnes dělají – ty organizace – když odešly kupovat olej, přišel Ženich. Tyto veliké organizované sbory se nyní snaží dostat do velkých mezinárodních shromáždění, když říkají: „Musíme se vrátit k letničnímu požehnání. Potřebujeme ve sboru božské uzdravování. Potřebujeme ve sboru ty, co mluví jazyky a jejich vykladače. Musíme mít ve sboru všechny dary Ducha. Musíme konat jednoduchá shromáždění a začít tím." Začali se o tom radit. Zatímco odcházejí na poradu, přijde Ženich, aby s sebou vzal ty, které měly olej ve svých lampách.
Co se stalo, když přišly zpět? Byly vrženy ven do temnoty – do velkého soužení. Tam bude pláč a skřípění zubů, zatímco Nevěsta je v nebi. Na konci třech a půl roku On přijde a tak jak to udělal Josef, dá se poznat svým bratřím. Všude to způsobí nářek. Oni se oddělí jako rodina, budou plakat a říkat: „Odkud máš tyto jizvy?" Oni Ho probodli. A ti, kteří Jej probodli, Ho uvidí. ON se zjeví Svým bratrům.
Ale nyní se On snaží zjevit Své církvi. Ale oni Ho vypudili. ON stále ještě klepe a říká: „Je tam ještě někdo, kdo otevře a vpustí Mne, abych s ním mluvil?"
Jsem tak rád, tak vděčný. Asi před 28 lety jsem toto klepání cítil ve svém srdci. ON vešel dovnitř. Od té doby jsem večeřel s Ním a On se mnou. Přijal jsem letniční požehnání, Ducha svatého, byl jsem pokřtěn na jméno Ježíše Krista na odpuštění hříchů.
Bylo to jedenkrát, co jsem byl ve svém životě pokřtěn. Již jako chlapci mi nikdo nemohl říkat, že existují tři bohové. Ne, to do mne nemůžete natlouci. To nemůžete udělat s nikým, kdo ví, kdo je Bůh. To souhlasí. Když jsem byl pokřtěn jedním baptistickým kazatelem, tehdy jsem mu řekl: „Chci být pokřtěn na jméno Pána Ježíše Krista." Dr. Roy E. Davis mne pokřtil na jméno Pána Ježíše Krista, když jsem byl ještě chlapec. Věřil jsem tomu a zůstal jsem u toho. Vím, že je to pravda. Je to věčné Boží Slovo. To souhlasí.
Jsem tak šťasten, že mohu říci,
že jsem jeden z nich.
Jeden z nich, jeden z nich.
Jsem tak šťasten, že mohu říci,
jsem jeden z nich …
Jste šťastni? Jestliže ano, potom zvedněte ruku!
Jeden z nich, jeden z nich …
Nejste šťastni, že jste jedním z nich? Ano! Amen! Haleluja!
(Jeden bratr mluví v jazycích. Jiný dává výklad).
Děkujeme Ti, Otče, za Tvoji dobrotu a milost k nám, nehodným. Jestliže myslíme na to, že nyní potvrzuješ Svoji zvěst, Pane, jak jsi to lidem zaslíbil! Prosím, ó Bože, aby na nás spočinula Tvá milost.
Pakli by tu byl někdo, kdo Jej ještě nezná jako Zachránce, chcete Jej nyní jako Spasitele přijmout? Prosím, vstali byste, nežli se za vás budeme modlit? ON řekl, že k tomu potřeboval Svoji zvěst a chtěl by Své Slovo při vás potvrdit. Jestliže jsou zde někteří, kteří Jej neznají a Jeho Ducha nepřijali, On k vám mluví.
Támhle je někdo: Vstal bys, prosím, bratře? Bůh ti žehnej. On by chtěl být pokřtěn Duchem svatým. Je to tak, bratře? Bůh ti požehnej. Zůstaň stát. Chtěl by ještě někdo povstat, kdo by chtěl říci: „Chtěl bych být pokřtěn Duchem svatým"? Bůh ti požehnej, bratře. Bůh ti požehnej. Vstaňte, zůstaňte stát. Ještě někdo, kdo by chtěl přijmout Ducha svatého a nechat se pokřtít? A chcete, abychom se nyní za vás modlili, chtěli byste být pokřtěni Duchem svatým? Je ještě někdo, nežli ještě něco řeknu. Chcete být zahrnuti a povstat?
Ó, chtěl bys být počten do Jeho stáda?
ON se opět vrátí. Chtěl bys být Jeho nepřítelem nebo Jeho dítětem? ON bude toho jitra hněvivým Bohem. Uzná jen krev Ježíše Krista, ne členství ve sboru. To pro Něho nic neznamená. Nic, než krev.
Co mne z hříchů očistí?
Jenom krev Ježíše Krista …
Nuže, přátelé, kteří jste povstali, zkuste přijmout líbeznost Pána Ježíše. Tytéž věci, které jsou v Bibli předpověděny, se plní přesně, jak to zaslíbil. Petr tehdy řekl: „Toto zaslíbení platí vám a vašim dětem a všem, kteří jsou ještě daleko, kolik jich Pán, náš Bůh zavolá."
Povstali jste, protože byste chtěli přijmout požehnání Boží. Jako Jeho služebník se za vás modlím. Budu se modlit, aby vám Bůh dal křest Duchem svatým. Ptám se, můžete-li to činit ze srdce, jestli jste upřímní a můžete dát Bohu slib: Ó Bože, od této chvíle, co zde stojím, budu hledat křest Ducha svatého, budu se neustále modlit a čekat, až mne naplníš Duchem svatým.
Chcete dát Bohu tento slib? Zvedněte svou ruku. „Budu se neustále modlit, ustavičně, až mne naplníš líbezností a dobrotou Ducha."
Nyní se za vás budu modlit, zatímco skloníte své hlavy.
Náš nebeský Otče, oni jsou odměnou Tvé přítomnosti. Poznávají, že tato slova jsou pravdivá, neboť patří Tobě. Oni ví, že to bylo dáno Duchem svatým a že to jsou slova Boží. Jsou přesvědčeni, že Tě potřebují, že ve svém životě potřebují líbeznost Ducha svatého a že jim dáš tu přemáhající sílu. „Oni budou naplněni mocí s výsosti …" přijmou sílu vést křesťanský život, obdrží sílu přemáhat pokušení. Jak to říká píseň, kterou jsme právě zpívali: „Oni byli shromážděni na vrchní síni a modlili se v Jeho jménu. Byli pokřtěni Duchem svatým a síla ke službě přišla." To by chtěli, aby na ně přišla síla ke službě.
Otče, prosím Tě, jako Tvůj služebník, Ty jsi viděl jejich zvednuté ruce. Dali Ti slib, že neustanou, ani to neodloží, ale budou se modlit, dokud je nenaplníš, Pane, a oni tu uspokojující část Tvé svaté přítomnosti nebudou ve svém životě mít. Modlím se za ně, Pane, jako Tvůj služebník, aby byli naplněni Duchem svatým. Pane, prosím, aby tento sbor neopustili, dokud by se to nestalo, aby tu zůstali, dokud nebude každá duše naplněna Duchem svatým. Dej to, Pane.
TY jsi všemohoucí Bůh. Zjevil jsi se v masitém těle, abys sňal hříchy světa. TY jsi povstal třetího dne a šel dolů do pekla. Dnes večer jsi zde mezi námi skrze Ducha svatého. Prosíme, Otče, abys Ty, náš milovaný Pane, každého jednotlivce Tebou samým naplnil. Nechť jsou požehnáním ve Tvém království a v budoucím světě. A jednoho dne, jestliže dojdou na konec své cesty, což by se mohlo stát i dnes – my nevíme, kdy to bude, ale chtěl bych být počten k těm, kteří budou vytrženi. Nechť jsou to oni, kdo budou mít účast ve vytržení. Nechť každý ve Tvé Boží přítomnosti a všichni, kdo jsou Duchem svatým naplněni a Tobě patří, ó Bože, budou vytrženi.
Ujmi se dnes večer těchto, Otče. Jsou Tvoji. Předávám je Tobě ve jménu Ježíše Krista. Amen.
Jest pramen krví naplněn …
Pozvedněte nyní ruce k Bohu a chvalte Jej. Dík buď Tobě, Pane. Povstal jsem a chválím Tě. Děkuji Ti za Tvé požehnání, za Tvou dobrotu a také za to, že mi dáš křest Ducha svatého. Dík buď Tobě! Dík buď Tobě, Pane! Tobě buď dík, že nás voláš a odpouštíš. TY stojíš za Svým zaslíbením. TY je nemůžeš vzít zpět. My Ti věříme.
Nejste šťastni? Řekněte: Čest buď Pánu!