Laodicejské období církve
/ William Branham
6. Část 6.
Budeme hned pokračovat 16. veršem.
Mají všechny možné výbory. Ó, je tam velice rušno. Společnost starých dam, hry mladých mužů, v pátek večer loterie, basketball v neděli odpoledne, baseball atd., pánské debatní kluby. Ó, máme všechno možné. Říkám vám, je těžce zatížená společnostmi, kluby, shromážděními a tomu podobným, avšak teplo Ducha svatého tam není. Vidíte, máte velkou mašinérii, ale nemáte nic, čím byste to ohřáli. Vy se rozpalujete pro svět, ale ne pro Boha. Proto jsou vlažní. Přirozeně, že máte více členů, než jste kdy měli.
Baptisté řekli: „V roce 1944 jsme jich získali milion!" Ale co máte? Velikou mašinérii. Ve stejném sboru, ve kterém jsem ty poznámky slyšel, museli udělat patnáctiminutovou přestávku, aby si kazatel, diakoni a ostatní mohli zajít zakouřit. A potom se zase vrátili dovnitř. Vidíte to? Takové věci Bible jednoznačně odsuzuje. Kdo toto tělo poskvrňuje … Lékaři to také odsuzují a říkají, že cigarety jsou plné rakoviny. V rádiu pak říkají: „Filtr myslícího člověka." (V reklamách na cigarety s filtrem). Jak řekl Billy Graham: „Kdo si to myslí, je blázen."
„Filtr myslícího člověka." Myslící člověk vůbec nekouří. Tak to je! Myslete dříve, nežli jednáte. Ale ženám se říká, že budou štíhlé a budou moci nosit šaty podle módy. Pak se to dobře prodává. Nyní kouří více žen než mužů. Ženy kouří třikrát více než muži, neboť chtějí být štíhlé. Nechápou, že to vyvolává TBC a rakovinu a podobně. Úplně nenápadně to vnikne do těla, sežere je to a zabije. Nepošlo z toho nic jiného než zlo. To souhlasí. A to má být filtr myslícího člověka!
Ne! Vy ovšem říkáte: „Bratře Branhame, proti tomu se ohrazuji. My máme velká shromáždění! Podívej se přece, co měl Billy Graham v celé zemi." Ó jistě, velká mašinérie, zaplacení evangelisté, zaplacení sbormistři. Najímají si evangelisty: „Kolik mi dáte, když budu konat probuzení? Nejste-li schopni dát dohromady tolik a tolik tisíc dolarů, pak tam nepřijdu." Tak to je. „A kdo povede zpěv? Jdi a najmi toho a toho, to je velký sólista. Pozvi také jeho. Polovina posluchačů přijde již jen kvůli němu." Zaplacení sólisté, zaplacení evangelisté. Došlo to tak daleko, že získávání duší se stalo obchodem. Získávání duší není obchod církve, to se děje skrze sílu Ducha svatého v církvi. Získání duše je věc Boží. Nekoupíte je penězi. Ne, to všechno jsou skutky. Zaplacení evangelisté, zaplacení sóloví zpěváci, zaplacené sbory atd. To Bůh nechce. To všechno jsou skutky. Bůh nechce takové skutky. Chtěl by, aby ve vás působil Duch svatý.
Nebo pravíš: Bohatý jsem, a zbohatl jsem a žádného nepotřebuji, a nevíš, že jsi bídný, a mizerný, i chudý, i slepý, i nahý.
Letniční v tomto posledním období mysleli, že byli bohatí. Navenek také jsou. Jsou bohatí. Jen si vzpomeňte, jak se tomu sboru vedlo ještě před několika lety. Stáli někde na rohu ulice, museli chodit z jednoho shromažďovacího místa na druhé a měli to těžké. Nyní ale mají některé z největších budov, jaké existují.
Podívejte se na Assemblies of God. Ti mívali svá shromáždění v obyčejné dřevěné budově, podobné, jak je tato a nyní staví budovu za šest milionů dolarů, přesto, že říkají, Ježíš Kristus přijde velice brzy. Vaše skutky dokazují, že tomu nevěříte. Pokrytectví! Budova za šest milionů dolarů a takové věci a říkáte: „Ježíš přijde velice brzy," – a chudí misionáři jsou na misijním poli bez bot, praví, bohabojní misionáři bez bot, dostávají dvě porce rýže na týden a takovým způsobem přinášejí evangelium do džunglí svým bratrům. A zde se staví budova za šest milionů dolarů! Kostel s velkými kouřovými skly v oknech. Na to toho užívají. Často mají tolik peněz, že mnohdy při kostele zřizují společnost na půjčování peněz.
Lékař vydává posudky jejich evangelistům a misionářům. Jestliže by někdo chtěl jít na misijní pole, musí se podrobit lékařskému vyšetření, eventuálně navštívit psychiatra, aby otestoval jeho inteligenci. Ten test dělá Duch svatý, k tomu není potřebí psychiatra.
Říká se: „Jsme bohatí a nic nepotřebujeme." Jistě, máte hodně peněz. Navenek jste velice bohatí, máte veliké budovy, kouřová skla v oknech, kazatelé jsou vynikajícími řečníky! Ó, řeknu vám, jsou to skutečně znamenití řečníci. Stojí tam a mluví celý večer a neřeknou nic. Říkám to proto, že se zabývají věcmi, které by vůbec neměli vyslovovat. Stojí tam a mluví o tom a onom. Víte, jak je to s těmi zaplacenými zpěváky. To souhlasí. Potom vystoupí na pódio vynikající kazatelé a když nemají na sobě smoking s obráceným límcem, přivedou své posluchače do rozpaků.
A vystoupí tito zpěváci, ženy s vlasy ostříhanými jako Jezábel a s takovou spoustou líčidla na obličeji, že by tím mohly natřít chlév. Jakmile svléknou svůj sborový stejnokroj, navléknou krátké kalhoty a mužské oblečení, ačkoli Bible říká, že to je před Ním ohavnost, jestliže si žena oblékne mužský oděv. Po ulici chodí s nosem vzhůru. Kdyby pršelo, utopily by se. Chytré hlavičky, arogantní, vznětlivé Jezábely. To je důvod, proč nemáme žádné probuzení. Mají veliké dílo mašinérie.
Ó, mohou mít hlasy jako archandělé. Bůh je za to povede k odpovědnosti. Tito Elvis Presleyové, Ernie Fordové atd., jakkoli se jmenují, s pěknými hlasy, které dávají k dispozici ďáblu. Bůh řekl, že to od nich bude vyžadovat.
Slepou Fanny Crosbyovou respektuji z toho důvodu, že svůj talent nikdy neprodala světu. Dostala ho od Boha. Místo aby tito mnozí lidé, talentovaní zpěváci, znamenití řečníci, velicí muži atd., svůj talent užívali pro Boha, tak je ďábel zmátl a pracují pro něho. Osobnosti v rádiu a v televizi prodávají sami sebe světu, místo aby se předali Bohu. Mnozí z nich chodí do sboru; jsou krásně oblečení, zpívají tam a pak jdou a další večer zpívají rokenrol. Populární zpěváci jsou členy jistých sborů a dávají se k dispozici pro natáčení filmů. Tam zpívají rokenrol. Jsou králi rokenrolu a chtějí být nábožní. To je ďáblův trik.
Jeden měl dost rozvahy. Chtěl být kazatelem, v neděli dopoledne chtěl kázat a potom zpívat v rádiu rokenrol a podobně. Nakonec vzal pistoli a zastřelil se. Respektuji toho muže, ale on měl právě tolik rozumu jako prasata, do nichž vešli ďáblové a potom se vrhla do vody a utopila se. Někteří nemají ani tolik rozumu.
Znám vás a nechci být tak tvrdý. Ale bratře, sestro, tu věc musíme nechat hluboko vniknout. Toto je den, ve kterém žijeme. Zřejmě to byl Ježíš, kdo nazval Heródesa starou liškou. Jan je nazval hadím pokolením.
Oni mají veliké budovy, kouřová skla v oknech, výmluvné kazatele, zaplacené zpěváky. Ale co mají vevnitř? Z Ducha svatého nic. Stojí tam, zpívají ve sboru a jdou ven v šortkách. Vy mizerní pokrytci!
A ty, kazateli, který jdeš do některého shromáždění, protože tam dostaneš více peněz než na jiném místě, ty ničemo, vůbec nemáš právo postavit se na pódio. Peníze! „Jestliže nedostanu tolik a tolik tisíc dolarů, pak nemůžeme přijít. Naši manažeři půjdou kolem. Jestliže ty peníze dáte dohromady, přijdeme. Když nemohu se všemi plně spolupracovat, pak nepřijdu. Jestliže všechny sbory nespolupracují, abych dostal dost peněz a zaplatil dluhy, pak nepřijdu."
Bratře, pravý Boží muž by tam šel, jestliže by jej vedl Duch svatý, i kdyby musel pít vodu z potoka. Raději bych jedl slané pečivo a pil vodu z potoka. To souhlasí. Jenom to je opravdový služebník Boží.
Ale lidé přijímají závazky s rozhlasovým a televizním vysíláním a rozličnými věcmi světa, takže bezpodmínečně musí mít peníze. To není od Boha. ON řekl: „Ty jsi bohatý a nic nepotřebuješ …" Ale právě to, co potřebuješ, nemáš. Ty jsi to ale nevěděl. „Bohatí a nemají ničeho zapotřebí." Jsou zaplacení, aby činili ty věci, které vykonávají. Hrají karty. „Ó", říkáte, „máme velkou schůzi." Ovšem. „Máme největší shromáždění. Víte, k nám chodí starosta města. Víš, když přijde do města ten a ten, potom přijdou do našeho kostela. Všechny osobnosti jsou v našem kostele."
Když ale přijdou do shromáždění ti chudí, posvěcení, potřební, pak se za ně stydíte. Vůbec je tam nechcete. Bojíte se, že by někdo řekl Amen během kázání.
Jednou jsem četl o ženě, která přišla do sboru. Své děti vychovávala bohabojně ve starobylém odlehlém sboru. Jednoho dne přišel mladý muž a oženil se s její dcerou.
Ve městě patřil ke sboru stejné denominace. Řekl té matce, že je křesťanem. Oženil se s její dcerou a vzal ji tam. Po nějakém čase ji konečně odnaučil, co ona měla tam v tom malém místním sboru v horách, v porovnání s tímto velkým, příjemným sborem se stejným názvem. Jenže tam v horách měli Ducha svatého, zde neměli nic.