Свободная народная Миссия

Исисус Христос вчера и сегодня и во веки Тот же. Евр.13:8

Язык:

Oběžný dopis Prosinec 2007 / Ewald Frank

1. „Ježíš Kristus včera i dnes tentýž jest, i na věky.“ (Žid.13:8)




Milí bratři a sestry ve všech národech a jazycích, srdečně Vás všechny zdravím slovem z 2.Kor.4:5-6:

 

„Neboť ne sami sebe kážeme, ale Krista Ježíše Pána, sami pak o sobě pravíme, že jsme služebníci vaši pro Ježíše. Bůh zajisté, kterýž rozkázal, aby se z temností světlo zablesklo, ten se osvítil v srdcích našich, k osvícení známosti slávy Boží v tváři Ježíše Krista.“

 

To se vztahuje na všechny pravé Boží služebníky. Žádný z nich nepředstavoval sám sebe; všichni vždy sloužili podle povolání a poslání Pánu a zároveň lidu Božímu. Petr se na to odvolává a píše, že to byli muži, kteří v síle Ducha Svatého zvěstovali Slovo – tajuplné věci, do nichž by i andělé rádi nahlédli (1.Petr.1:12). To je mocné.

 

V úvodním slovu se též odvolává na stvoření. Bůh, který přikázal: „Buď světlo! A bylo světlo“, je Tentýž, který také světlo nechává vyzařovat v srdcích opravdově věřících – to světlo slávy Boží v tváři Ježíše Krista. Amen!

 

Pavel dále zdůrazňuje, že věřící mají ducha víry, neboť jen tak mohou věřit, jak Písmo praví. Ve verši 13 se doslovně říká: „Majíce tedy téhož ducha víry, podle toho, jakž psáno jest: Uvěřil jsem, protož jsem mluvil, i my věříme, protož i mluvíme“, i to se vztahuje na všechny Boží služebníky.

 

Opravdu záleží na tom, abychom věřili tak, jak to Písmo skutečně říká. Otázka může znít vždy jen: „Co říká Svaté Písmo?“ – „Co učí Bible?“ Každý výklad je dílem nepřítele, cizí setbou – náboženskou lží. Pán rozsévá Originál – Slovo, jak je psáno: „…semeno je Slovo.“ (Mar.4:14; Luk.8:11). Ten druhý rozsévač je Satan, ten Zlý, který svými výklady rozsévá setbu rozkolu. Na stejném poli vzejdou dvě různá semena: dobrá setba, to jsou synové království (Mat.13:37-38); setba toho Zlého je plevel podobný pšenici. Obě semena obdrží stejný déšť, obě se těší z tepla téhož slunce, které svítí na zlé i dobré (Mat.5:45). Musíte je rozeznat podle jejich slov, skutků a ovoce. „Zdaliž se sbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky?“ (Mat.7:15-20).

 

Děti Boží mají Boží přirozenost, povahu Kristovu, se všemi ctnostmi znovuzrozeného člověka (Gal.5:22-24). Děti toho Zlého mají jeho povahu a konají jeho skutky, jaké byly zjeveny již v Kainovi s jeho žárlivostí, nenávistí a závistí až po vraždu bratra (1.Jan.3:10-12). Pán sám předpověděl: „Protož jakož vytrhávají koukol a ohněm spalují, tak bude při skonání světa tohoto. Pošle Syn člověka anděly své, i vyberou z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteří činí nepravost, a uvrhnou je do peci ohnivé. Tam bude pláč a skřípání zubů. A tehdy spravedliví skvíti se budou jako slunce v království Otce svého. Kdo má uši k slyšení, slyš.“ (Mat.13:40-43).

 

Bůh sám, jak všichni víme, zaslíbil v Mal.4:5, že před hrozným dnem Páně pošle proroka jako Eliáše. V Mat.17:11 a v Mar.9:12 to náš Pán ještě upřesnil: „Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci.“ Na základě toho TAK PRAVÍ PÁN bude v novozákonní církvi poslední prorockou službou i po učitelské stránce uvedeno všechno do původního stavu.

 

Poslední zvěst, která předchází Kristově příchodu, všechno napravuje a připravuje církev pro závěrečnou službu. Tou zvěstí bude církev v učení a životě navrácena do původního stavu. Srdce Božích dětí budou obrácena k víře apoštolských otců na počátku (Sk.2:42). Je to příprava zástupu přemožitelů, kteří při příchodu Ježíše Krista prožijí to největší zaslíbení, které Bůh dal v celém Svatém Písmu: „Kdož zvítězí, dám jemu seděti s sebou na trůnu svém, jako i já zvítězil jsem, a sedím s Otcem svým na trůnu jeho. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím.“ (Zj 3:21-22).

 

Pravá církev Ježíše Krista je „…chrám Boha živého, jakož pověděl Bůh: Že přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.“ Ale nejprve musí nastat to vyvolání ze všeho, co s Bohem a s Božím Slovem nesouhlasí. „A protož vyjděte z prostředku jejich – ze všech náboženských systémů a také z ekumenie – a oddělte se od nich, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás.“ Neboť jaké je spojení Božího chrámu s modlami, co má společného světlo s temnotou a Kristus s Bálem nebo antikristem (2.Kor.6:14-18)?

 

Potom cituje apoštol Pavel slovo z 2.Sam.7:14, kde je s ohledem na Božího Syna řečeno: „Já budu jemu otcem, a on mi bude synem“ (Žid.1:5), a opět dává zaslíbení všem synům a dcerám Božím: „A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.“ (2.Kor.6:18)

 

Tím dokonalým vykupitelským činem Syna Božího na kříži Golgaty jsme se stali syny a dcerami Božími, jak je to napsáno v Gal.4:5-7 a jiných místech: „Aby ty, kteříž pod Zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali. A že jste synové, protož poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, totiž Otče.“

„Nebo oba, ten, jenž posvěcuje, i ti, kteříž posvěceni bývají, z jednoho Otce jsou všichni. Pro kteroužto příčinu nestydí se jich nazývati bratřími,“ (Žid.2:10-11).

 „I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, uprostřed shromáždění chváliti tě budu“ (Ž.22:23).

 „Dí jí Ježíš: Nedotýkej se mne; neb jsem ještě nevstoupil k Otci svému. Ale jdi k bratřím mým, a pověz jim: Vstupuji k Otci svému, a k Otci vašemu, k Bohu svému, a k Bohu vašemu.“ (Jan.20:17).

 

V Řím.8:14 stojí: „Nebo kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží.“ Duch Boží ale uvádí do vší pravdy – a to Slovo je Pravda! Závěrem mluví apoštol Pavel o postavení, které jako děti Boží budeme mít v oslaveném stavu a uvádí, že všechno stvoření bude osvobozeno od pomíjivosti (Řím.8:19-25). To je konečný cíl, který měl Bůh během celých spásných dějin na mysli. O to se snažíme a pro tohle se všechno vyplatilo.
Содержание 1 2 3 4 5 6