Ten, který je ve vás
/ William Branham
Язык: Чешский
13. Část 13.
Odpověděla: „Byla jsem taková žena; prosila jsem Pána, aby mě a mému muži dal dítě, které jsem chtěla vychovat pro Něho. ON to udělal a dal nám dítě. Vychovala jsem ho, byl to milý chlapec. Dostal se do špatné společnosti kazateli, a dostal zlou nemoc. Leží uvnitř a umírá. Už asi dva dny umírá. Již dva dny nepřišel k sobě. Lékař tu byl a řekl: ‚Nemůže žít, zemře.‘ Je to pohlavní nemoc. Nemohu se na to dívat, že můj hoch tak umírá, celou noc jsem se modlila. Řekla jsem: ‚Pane, byla jsem jako ta Sunamitská žena, ale kde je Eliáš?‘"
Řekla: „Nato jsem šla spát a zdálo se mi, že jsem stála u dvířek a viděla tě, jak přicházíš cestou s malým kloboukem, který jsi měl na hlavě posazen tak nějak na stranu." Řekla: „Je tu jen ještě jedno: měl jsi mít kufr."
Odpověděl jsem: „Ten jsem zanechal v Peabody hotelu."
Řekla: „Věděla jsem, že jsi měl mít kufr." A pak řekla: „Můj chlapec umírá.
Řekl jsem: „Jmenuji se Branham."
Odpověděla: „Jsem ráda, že tě mohu přivítat, kazateli Branhame."
Řekl jsem: „Modlím se za nemocné. Slyšela jsi někdy o mé službě?"
„Ne, myslím, že jsem o tom neslyšela. Nechtěl bys jít dovnitř?" Nato jsem vešel.
Tento velký mladík tam tak ležel. Pokusil jsem se jí něco říci o božském uzdravování, avšak jí to nezajímalo. Chtěla slyšet, jak ten chlapec řekne, že je zachráněn a připraven odejít domů; a Bůh ho zachránil.
Asi o rok později jsem ho viděl jako taxikáře tam u nádraží. Jak Pán koná ty věci!
Když jsem se potom vrátil – letadlo mělo odletět o sedmé hodině, ale nyní bylo 9,30 hod. Vzal jsem si taxi a vrátil se. Právě když jsem vcházel, slyšel jsem hlášení: „Poslední výzva pro let číslo tak a tak." Pán zadržel letadlo tak dlouho, během toho, co jsem tam šel a modlil se za toho mladíka. To je ono.
Snažil jsem se vzpomenout na píseň : „Jeden z nich". To je ona. Ó, jak jsme to zde zvučně zpívali a tleskali přitom.
(Bratr Branham zpívá celou píseň.)
Nejste rádi? Podejme si navzájem ruce, zatímco budeme zpívat. Co myslíte? Uděláme to:
(Br. Branham zpívá.)
Chvála Bohu! Amen! Jsme prostě jako děti, nemáme nic formálního. Bůh je bez formalit. Je to pravda? Ano!
(Br. Branham zpívá.)
Skutečně jste rádi, že to můžete říci? Zvedněte prostě ruku a řekně-te: čest buď Pánu! Jsem tak rád, že jsem jeden z nich. Jsem tak rád.
Pane, můj Bože, jsem tak rád. „Jeden z nich, jeden z nich." Jsem tak rád, že mohu být jeden z nich. Ó Bože, pomoz nám, abychom to byli. Pomoz nám, abychom nechali svítit světlo, Pane, během toho, co putujeme na Sion. Dej to, Otče. V Ježíšově jménu Ti zasvěcujeme život k Tvé službě. Amen! Amen!
(Br. Branham zpívá.)
Ó, neočišťuje vás to důkladně? Nemilujete tyto staré písně? Mám je raději, než všechny ostatní, které člověk může mít; tyto staré, dobré hluboko jdoucí písně. Cítím se tak dobře, prostě dobře, a jsem šťasten, když je zpívám. Cítím se tak, že bych mohl jásat.
(Br. Branham zpívá.)