Svobodná lidová misie

Ježíš Kristus včera, dnes a naveky tentýž jest. Žid.13.8

Jazyk:

Ten, který je ve vás / William Branham

Jazyk: česky

4. Část 4.




Prosíte-li Boha o něco, pak k tomu musíte mít důvod. Je to jak s textem z Písma, který tak často zmiňuji: „Kdo by řekl k té hoře: Zdvihni se a padni do moře! a nepochyboval by v srdci své, nýbrž věřil, že to, co vyslovuje, se naplní, tomu se to také splní." To všechno musí být z nějakého důvodu a k nějakému účelu, jinak se to nestane.

Nemůžete prostě jít – v tom chybují mnozí z nás, když přijdou a řeknou: „Ukáži vám, že mám víru k tomu, to udělat." Nuže, tak jste již předem zvrácení. Bůh vám přece nedá dary, jen abyste si s nimi zahrávali.

Jak jsem nedávno řekl: „On vám neukazuje vidění, jen abyste si s nimi hráli." To není nic na hraní; to je svaté. Použijte je tak, jak vám to Pán dovoluje. Buďte Jeho zajatcem. I kdybyste tak velice rádi někomu řekli, že je zvrácený a toto i ono, i něco jiného: mlčíte, až by vám to Bůh řekl. Když vám to Bůh řekne, potom můžete vystoupit s tím TAK PRavÍ PÁN. Až do té doby na to prostě zapomeňte!

Svět byl dnes právě tak varován, jako tehdy Ezechiáš. Je stále znovu varován. Církev je varována. Tyto věci se nedějí náhodou; všechny mají své okolnosti.

To nebyla náhoda, že Ezechiáš onemocněl a měl vřed. Bůh tam poslal Izaiáše a řekl mu, že má uspořádat své záležitosti, protože zemře. Ezechiáš plakal a řekl Bohu: „Chodil jsem před Tebou s neroz-děleným srdcem, prosím Tě, uchraň můj život k dobrému, božskému účelu."

Bůh řekl: „Vrať se a řekni mu to."

Není to podivné? Ezechiáš byl největším mužem v zemi. Ezechiáš byl král a bohabojný muž. Byl skutečným mužem, jestliže to mohl od Boha vyprosit a Bůh ho za to nepokáral. „Chodil jsem před Tebou s dokonalým srdcem." Tedy, tím je řečeno mnoho.

Bůh neřekl: „Ne, Ezechiáši, to jsi nedělal." ON doznal, že tomu tak bylo. ON řekl: „Tvůj život ještě trochu ušetřím. Splním tvou žádost.", neboť on byl spravedlivý muž, skutečný služebník Kristův.

Věříme, že i my máme právo prosit o něco, jestliže náš úmysl a pohnutka jsou správné.

Dnes vidíme, že v uplynulých letech, řekl bych, v posledních patnácti nebo více letech, byly národy neustále varovány: „Čiňte pokání nebo zahynete!"

Dávejte pozor, mluvil jsem dnes ráno, než jsem odešel, při snídani s mojí ženou. Mluvila o Billy Grahamovi a jeho ženě, jak se snaží žít jednoduše. Řekl jsem: „Je to skutečný služebník, který přijímá snad dva nebo tři miliony v roce při polních taženích, ale nedostává je sám, nýbrž jeho misijní společnost a používá je opět pro dílo, radiová vysílání, atd. Billy dostává asi dvacet pět tisíc v roce."

Zeptala se: „Jak může vydat za rok dvacet pět tisíc?"

Odpověděl jsem: „Bere jen to, co musí mít, více ne. Musí platit za dům a to všechno." Pokračoval jsem a řekl: „Velmi si vážím Billy Grahama, neboť on má poselství a toto poselství zní „pokání".

Kromě toho neexistuje dnes v zemi nikdo, o kom bych věděl, že je Bohem s tímto poselstvím používán tak, jako Billy Graham. Ví, jak na to, prostě tu stojí, míním, že volá politiky a členy církví k pokání. Avšak, jde jen tak daleko.

Potom ještě vystupuje bratr Oral Roberts, další velký služebník Páně. Není tu nikdo, kdo by se mohl přirovnat k Oralu Robertsovi. Je to jako útok buldoka, když vymítá zlé duchy a vzývá jméno Pána a vyvolává malá hnutí mysli a podobné v božském uzdravování. To je naprosto pravda. Je to posel pro letniční.

Vidíte, existuje posel pro kostelní, denominační a formální svět.

Potom pohleďte na naši pokornou službu, jak tu stojí s tím „Ježíš Kristus je tentýž včera, dnes i na věky". Vidíte? Co se skrze to děje? Hleďte, je vyvoláván zástup Nevěsty. Vyvolává je ven z obou těchto skupin. Bere ven jedno kolo z těch kol. Chápete, co míním?

Bůh potvrzuje poselství, které káže Billy Graham. Bůh uzdravuje nemocné skrze modlitbu Orala Robertse. Bůh dělá věci, které dělal Ježíš a dokazuje, že Ježíš je tentýž včera, dnes i na věky. Jsou to poselství tohoto času. Každé z těchto poselství volá: „Čiňte pokání, nebo zahynete!" To je pravda. „Čiňte pokání, nebo zahynete!" Není naděje, po všem je veta. Svět je před Jeho příchodem varován. Každé z těchto poselství mluví a varuje oboje, církev i denominace, před příchodem Pána Ježíše.

Myslete na to, Bůh je vždycky v čísle tři: jako Otec, Syn a Duch svatý; ospravedlnění, posvěcení, křest Ducha svatého, atd.ON je v čísle tři.

Bůh je v poselství pokání formálním konfesím. Bůh je v poselství božského uzdravování letniční církvi. Bůh je v poselství Nevěstě. Vidíte? Zjišťujeme, že každé z nich je zvolání: jedno sem, jedno tamhle a ono tam. Bůh vyvolává církev ze světa, On volá církev z formální církve do letničního hnutí a Nevěstu vyvolává z letničního hnutí.

Jako u Luthera, Wesleye a teď. Je to všechno dokonale předstíněno, v tom nemůže být žádná chyba. Prošel jsem konce, strany, vnitřek, vnějšek a na základě Písma vyložil časový sled, až jsme poznali, že je to absolutní pravda. V tom není žádná chyba. Doufám, že to Bůh nechá v neděli do vás proniknout tak hluboko, že se od toho už nikdy ne-budete moci vzdálit.

Bůh varuje: „Připravte se na soud!" Atomové bomby stojí ve skladech; všechno je připraveno. Dříve však, než bude Bůh moci toto všechno dopustit, vyzývá, jak to dělal v Sodomě: „Vyjděte ven, připravte se! Něco se stane!"

Je to jako ve dnech Noe, dříve, než Bůh seslal vodu, aby zničil lidi velkého předpotopního světa, kteří se oddali hříchu; Ježíš pravil úplně jasně, že to byla právě taková doba, jako je tato: „Neboť jak tomu bylo tehdy ve dnech Noe, tak to bude také s návratem Syna člověka." Jak ženy vybočí z patřičných mezí, jak se budou ženit a vdávat, velké vědecké vymoženosti, jak ti chytří a vzdělaní se budou stavět k intelektuální straně a že malé pokorné stádečko se vzdálí odtamtud na druhou stranu, aby bylo připraveno uniknout nadcházejícímu soudu. Dříve, než Bůh seslal soud, poslal proroka.

Tak, jak to udělal při Ezechiášovi a řekl: „Připrav se, neboť soudy jsou hotovy, aby přikvačily.

On na tu dobu lidi připravoval. Noe připravoval lidi; bylo to milostivé volání před soudem.

Městu Ninive to bylo oznámeno dříve, než nadešel jeho čas. Bůh pohlédl dolů na Ninive a řekl: „Jsem z toho všeho znechucen." Chápu to, přesto, že to nebyl židovský, ale pohanský svět. Tehdy bylo souzeno jako celé město – dnes jako celý národ, poté, co se obyvatelstvo tak rozrostlo. ON řekl: „Toto velké město se cele oddalo hříchu."

Ale dříve, než Bůh seslal soudy, poslal varovné poselství: „Vyjděte ven! Nechejte se napravit!" Všimněte si, ten prorok neříkal nic jiného, než: „Ještě čtyřicet dní a Ninive bude zničeno."

Jak těžké to někdy je, dělat takové věci a říkat to lidem. Nedá-li prorok pozor, dostane se do těžkostí, neboť se někdy přikloní na jednu stranu, že se pokusí to zlehčit a tu a tam uzavírat kompromisy. Avšak pravý prorok, který přijal od Boha pověření, by nikdy neměl přistoupit na kompromis, měl by se svým pověřením zůstat v dokonalé shodě.

To je důvod, proč On tak často použil ducha Eliáše, neboť tento duch vždycky provedl Jeho příkazy. Vidíte? Předal Jeho rozkazy dále přesně tak, jak zněly, a bylo to vždycky toto: „Pojďte zpět ke Slovu!", vždycky šlo o návrat ke Slovu.

Obsah 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13