Otázky, se kterými se kazatelé z různých zemí 
obrátili na bratra Franka

„Služebník Páně se nemá hádat, nýbrž má být laskavý ke všem, schopný učit a být trpělivý. Má vlídně poučovat odpůrce. Snad jim dá Bůh, že se obrátí, poznají pravdu a vzpamatují se z ďáblových nástrah („vyprostí se z ďáblovy smyčky“ – podle něm. př. Bible), do kterých se dali polapit, když podlehli jeho vůli“ (2Tim. 2:24-26).

V tomto pojednání se jedná o život nebo smrt. Ve Slově máme život; ve výkladu je smrt. Každý výklad je smyčkou, kterou ďábel pokládá lidem na šíji. On ji hned nezatáhne, ale drží lidi v zajetí, aby mu byli po vůli, jak to jasně vyplývá z úvodního biblického textu.

Potom, co mám za sebou již půl století kazatelské služby, zrodila se Boží milostí u mnohých bratří v celém světě ke mně jistá důvěra. Poznali, že Bůh mě určil k tomu, abych národům světa zvěstoval věčně platnou spásnou zvěst. Po službě bratra Branhama je nyní mým úkolem, spolu se všemi drahými sloužícími bratry, sdílet s lidmi pravé Slovo. Ale jak to bylo ve dnech našeho Pána, za času apoštolů a proroků a ve všech časech, tak je tomu i nyní: Existují „některá místa těžko srozumitelná a neučení a neutvrzení je překrucují k vlastnímu zatracení“ (2Pt 3:16). Různé výklady vyvolaly mnohá rozštěpení a velký učitelský zmatek také ve zvěsti »konečného času«. Kazatelé, kterým lid Páně opravdu leží na srdci, nejsou již ochotni dále to přijímat a požádali mne o vysvětlení různých učitelských bodů. Všechny pravé Boží děti mají právo dozvědět se odpovědi, které jsou založeny jedině na Svatém Písmu.

Bratra Branhama jsem osobně znal, byl jsem očitým svědkem jeho mimořádné služby. V srpnu 1955 jsem byl po celý týden účastníkem jeho shromáždění. Od září 1958 jsem dostával jeho kázání z USA na magnetofonových záznamech a okamžitě jsem je začal překládat do němčiny. Při jedné osobní rozmluvě v prosinci 1962 jsem bratru Branhamovi vyprávěl, že jeho kázání poslouchám ze sluchátek a simultánně překládám posluchačům do němčiny. V roce 1963 si na to bezpochyby vzpomněl a mluvil o tom:

„Služba s magnetofonovými pásky je šířena do celého světa. Myslím, že je to způsob, jak Bůh zvěst nechá pronikat do pohanských zemí. Tam je překládána. V Německu ty magnetofonové pásky berou do shromáždění, kde se sejdou stovky lidí. Nasadí se sluchátka a pásek je přehráván. Zatímco já mluvím, kazatel stojí před lidmi a totéž ve svém jazyku překládá. V celém světě, kam se kázání na magnetofonových páscích dostanou, jsou skutečně stovky zachráněny a uzdraveny. Kázání jsou v angličtině, ale ve světě jsou překládána do mnoha různých řečí, dokonce do kmenových jazyků. Dozvídáme se o tom z dopisů, které přicházejí.“ (Testimony, Shreveport, LA, V-17-N-5; Thursday, 63-11-28). Tady se bratr Branham zcela otevřeně odvolal na bratra Sydneyho Jacksona z Jižní Afriky a na mne, neboť jsme v té době byli jediní, kteří jeho kázání překládali.

Během uplynulých 47 let jsem je nejen jednou, ale několikrát slyšel, četl a překládal a mohu proto tvrdit, že »zvěst konečného času« znám jako sotva ještě někdo jiný. Zrovna tak jsem od mládí obeznámen se Slovem Božím, se Svatým Písmem.

To, že se tak málo kazatelů ptalo: „Co říká Písmo?“, mnou při pročítání zápisú hluboce otřáslo, neboť odpovědi, které musím dát, mohou být jen na základě Slova Božího, které platí na věky (Iz.40:8; 1.Petr.1:23).

Otázka 1: Jaký je dnes tvůj postoj k službě bratra Branhama?

Otázka 2: Jaké je původní doslovné znění pověření, které obdržel William Branham?

Otázka 3: Jaké je tvé přesvědčení týkající se zvěsti konečné doby?

Otázka 4: Opravuješ v jistých bodech proroka?

Otázka 5: Co je tvůj absolut, Bible nebo zvěst?

Otázka 6: Učíš jinak, než učil bratr Branham?

Otázka 7: Věříš v otevření sedmi pečetí?

Otázka 8: Byla otevřena též sedmá pečeť?

Otázka 9: Věříš, že se Zj.10:1-7 naplnilo?

Otázka 10: Věříš, že bratru Branhamovi bylo zjeveno sedm hromů?

Otázka 11: Proč bratr Branham v souvislosti se sedmi hromy hovořil o třetím tahu?

Otázka 12: Proč se bratr Branham opakovaně odvolával na Zj.10:7?

Otázka 13: Věříš ve službu osmého zvěstovatele?

Otázka 14: Věříš učení parúsie?

Otázka 15: Přišel již Syn člověka podle Luk.21:27?

Otázka 16: Jak je to s tvou službou? Je dosvědčena v Bibli?

Otázka 17: Kážeš z kázání bratra Branhama?

Otázka 18: Co je duchovní pokrm? Kázání bratra Branhama nebo Bible?

Otázka 19: Kdo představí Pánu Církev posledních dnů?

Otázka 20: Jak reaguješ na to, co se o tobě říká?

Otázka 21: Učil bratr Branham polygamii?

Otázka 22: Jaké je tvé učení o manželství a rozvodu?

Otázka 23: Jak je to s rodinou Božího služebníka?

Otázka 24: Jak je to s knihou „Sedm časových období církve“?

Otázka 25: Byla časová rozpětí církevních věků bratru Branhamovi zjevena?

Otázka 26: Prorokoval, že v roce 1977 nastane konec světa?

Otázka 27: Viděl bratr Branham kalendář, který se zastavil na roce 1977?

Otázka 28: Je křest Duchem Svatým totéž jako znovuzrození?

Otázka 29: Jak  je to se stanovým viděním?

Otázka 30: Může zůstat nenaplněné, co viděl bratr Branham ve vidění?

Otázka 31: Jaké máme porovnání Izraele s církví?

Otázka 32: V jakém časovém období nyní žijeme podle Božího plánu?

Milovaní bratři v Pánu, drahé Boží děti,

hned na počátku bych chtěl objasnit, že není dovoleno zakládat nějaké učení na jediném biblickém místě nebo na jediném výroku, který Pán, apoštol nebo prorok vyslovil. Je to Boží povinnost, aby všechno bylo založeno na dvou až třech svědcích, na dvou nebo více biblických místech (5M 19:15). Nemáme jenom nějaké evangelium, máme čtyři evangelia, která se navzájem doplňují a potvrzují. Jestliže například někdo nevezme misijní pověření celkově, jak je psáno v Mat.28:18-20; Mar.16:15-20; Luk.24:33-53 a Jan.20:19-31, potom je nemá úplné. A kdo k tomuto misijnímu pověření nepřibere Sk. 2:38 a všechna další místa, kde bylo pověření vykonáváno, ještě stále nemá dokonalý přehled o tomto tématu.

Kdo chce opravdu vědět o narození, životě, působení, utrpení a umírání, o vzkříšení a nanebevzetí našeho Pána, musí číst všechna čtyři evangelia. A kdo by chtěl vědět, že Pán Své učedníky poučoval čtyřicet dní o království Božím, než vstoupil na nebesa, musí dokonce číst Sk.1:1-3. Tam nalézáme, co ve čtyřech evangeliích není napsáno, např. že náš Pán byl vzat do nebe na oblaku (Sk 1:9). Ve verši 11 je řečeno, že On se zase vrátí tělesně stejným způsobem, jakým odešel (Lk 24:50-51). V 1. Jan. 3 se k tomu říká: „…až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatříme takového, jaký jest“. Amen!

Kdo by chtěl vědět o Pavlově obrácení, pověření a službě, musí číst nejen Skutky apoštolů 9. kapitolu, ale i 22. a 26. kapitolu, aby získal celkový přehled, a potom dokonce 1. Kor. 15:1-11, neboť Pavel – ne Petr – informoval o tom, že Pán Ježíš se po Svém vzkříšení zjevil více než pěti stům bratřím. Ze všech těchto příkladů je jasné, že nestačí použít jen jedno biblické místo, nýbrž musí být k němu přidána všechna místa, která k tomu tématu náleží.

To se také vztahuje na to, co apoštol Pavel popsal v 2. Kor. 11:1-4: Když satan, ten starý had, svedl Evu, udělal to tak, že k tomu, co Bůh náš Pán přikázal v 1. Moj. 2:16 Adamovi, přidal v 1. Moj. 3:1 jen jediné slovo, totiž „ne“. Tak ji dostal pod svůj přímý vliv a zajal ji do své vůle. Nepřítel vždy pokračuje v argumentaci o tématech, která Pán předtím projednával, ale nikdy nezůstane u přesného znění slova – nikdy v pravdě originálního Slova. Bylo řečeno: „Ze všech stromů v zahradě budeš jíst podle chuti…“ Nepřítel zasel pochybnost a řekl: „Zdali Bůh skutečně řekl: Ze všech stromů v zahradě nesmíte jíst“? To přidání jediného slova k tomu, co Bůh sám řekl, bylo jedovaté uštknutí hada. A tak byl první pár a tím celé lidstvo odděleno od Boha a vydáno smrti. Nejprve rozsévá Syn člověka dobré semeno originálního Slova, a vždy zároveň v pozadí přichází nepřítel a rozsévá vlastní setbu odporu skrze výklady (Mt 13). Tak lidi polapí, že jsou mu po vůli. Nyní se jedná o to, že se musí z ďáblovy smyčky osvobodit a vrátit do vůle Boží.

Připojením a špatným výkladem jediného výroku byl ten svod učiněn přijatelným lidskému uvažování. Proto musí být bráno varování absolutně vážně a k slovům proroctví této Knihy nic nepřidávat ani neubírat (Zj 22:18-19). Jinak jsou ty důsledky provždy nezvratné. Na každou biblickou otázku, ke každému tématu, existuje jen jedna pravá odpověď, která se ale nachází na různých místech. Výklady jsou vždy dílem nepřítele, výsledkem jedení ze stromu poznání. Totéž se vztahuje na mnohá rozličná učení uprostřed zvěsti konečného času. Jestliže všechno vezmeme zpět do Svatého Písma, nalézáme v něm jedinou pravou odpověď a tím jsou špatná porozumění vyloučena. Pozornost všech kazatelů a sborů se musí vrátit do souladu s Božím Slovem a k plnému respektu k Božímu Slovu, které je jediný absolut v nebi a také na zemi.

Z nejdelšího kázání bratra Branhama „Mluvené slovo je originální semeno“ z 18. března 1962, které trvalo více než šest hodin, jasně vyplývá, jakou důležitost tento Boží muž přikládal Božímu Slovu. „K zákonu a svědectví! Jestliže tak nemluví, potom v nich není žádné světlo.“ (Iz 8:20 – podle angl. př. Bible – pozn. autora).

Připusťme, že ve Slově Božím a rovněž tak ve zvěsti existují obtížné výroky, například když náš Pán tehdy řekl: „Nebudete hotovi se všemi izraelskými městy, než přijde Syn člověka…“ (Mt 10:23), nebo: „Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Boží království, přicházející v moci“ (Mk 9:1). Takové výroky musejí být viděny ve správné souvislosti spásných dějin a ve svém naplnění. Zákon a proroci byli až do Jana (Lk 16:16), od toho času se zvěstuje království Boží. Letničního dne Boží království prolomilo v moci, jak to předtím Jan Křtitel v Mat.3:2 a náš Pán v Mat. 4:17 předpovídali: Církev byla povolána do života a vzkříšený Pán v ní mohl v oslaveném stavu putovat. Ve Zj. 1 viděl Jan Syna člověka v Jeho slávě procházet se uprostřed sedmi církví, které byly reprezentovány sedmi zlatými svícny.

Apoštol Pavel se tehdy do toho sám zařadil, když řekl: „Hle, odhalím vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni“ (1Kor 15:51). Nyní počítáme s tímto naplněním. Apoštol Petr varoval před překrucováním těžko srozumitelných výroků ve Svatém Písmu a toho, co psal Pavel (2Pt 3:15-16). Právě tak by se nikdo neměl opovážit dělat učení z nesnadno pochopitelných výroků bratra Branhama. Řekl například: „Nyní, co jsou pečetě rozlomeny a tajemství zjevena, sestoupí dolů Anděl, Posel, s duhou nad hlavou – Kristus – a postaví Své nohy na zemi a moře. Myslete na to: v čase tohoto příchodu je sedmý anděl na zemi.“ Bratr Branham byl přece na zemi, když se zjevil „Anděl smlouvy“ v nadpřirozeném mraku. Citát: „Tento mocný Anděl smlouvy, ten, který byl na poušti u Mojžíše, který se potkal s Pavlem na cestě do Damašku, dovolil, že mezi námi mohl být učiněn Jeho snímek. Byl to On také na snímku, který nedávno zveřejnil časopis ,Life‘. Je to totéž Slovo, stejný Bůh…“ (Kristus, tajemství Boží zjevené).

Řekl také: „A zde v 10. kapitole se On vrací, po čase příchodu.“ Co znamená výrok „po čase příchodu“? Který příchod je míněn? A co znamená: „…a On se vrátí zpět v 10. kapitole Zjevení po času příchodu“ atd. atd.? Jen o málo později bratr Branham říká: „ON si vzal Nevěstu z pohanů a zavede ji do paláce, do domu Svého Otce, do slávy, ke svatební hostině a pak sestoupí dolů k Svým bratřím, těm 144 000 a dá se jim poznat.“

Kazatelé, prosím, sledujte různé výroky a spojujte je přesně s tou událostí, pro kterou jsou určeny, a přestaňte prezentovat svá vlastní mínění! Neboť žádné psaní, žádný výrok apoštola Pavla nebo bratra Branhama nepřipouští vlastní výklad. Bůh je Svým vlastním vykladačem, bdí nad Svým Slovem, aby splnil, co zaslíbil. Boží lid by měl rovněž bez otálení přestat věřit množství výkladů, které jsou v oběhu. Církev – Nevěsta musí být nyní, tak krátce před příchodem Ženicha, uvedena do stejnokroku, do dokonalé harmonie a jednoty: do souladu s každým Božím slovem. Hodina rozhodnutí je zde.