1: Tak jakýž jsem, ač nemám nic,
však že mi krev Tvá kyne vstříc.
A že mne voláš víc a víc,
Beránku Boží, k Tobě jdu!
2: Tak jakýž jsem a nečekám,
bych obmyl se, neb spasil sám.
V Tě samého jen spoléhám,
Beránku Boží, k Tobě jdu!
3: Tak jakýž jsem, ač mnohý mrak,
můj kalí mír a víry zrak.
A ducha svírá všelijak,
Beránku Boží, k Tobě jdu!
4: Tak jakýž jsem, pln neřestí,
však zdraví, světla, radosti,
v Tvém lůnu doufám nalézti,
Beránku Boží, k Tobě jdu!
5: Tak jakýž jsem, ač všecko víš,
mne příjmeš, spasíš, potěšíš.
Vždyť Ty svých slibů nerušíš,
Beránku Boží, k Tobě jdu!
6: Tak jakýž jsem, aj duše má,
Tvé milosti se poddává,
a již jest Tvá, na věky Tvá,
Beránku Boží, k Tobě jdu!
však že mi krev Tvá kyne vstříc.
A že mne voláš víc a víc,
Beránku Boží, k Tobě jdu!
2: Tak jakýž jsem a nečekám,
bych obmyl se, neb spasil sám.
V Tě samého jen spoléhám,
Beránku Boží, k Tobě jdu!
3: Tak jakýž jsem, ač mnohý mrak,
můj kalí mír a víry zrak.
A ducha svírá všelijak,
Beránku Boží, k Tobě jdu!
4: Tak jakýž jsem, pln neřestí,
však zdraví, světla, radosti,
v Tvém lůnu doufám nalézti,
Beránku Boží, k Tobě jdu!
5: Tak jakýž jsem, ač všecko víš,
mne příjmeš, spasíš, potěšíš.
Vždyť Ty svých slibů nerušíš,
Beránku Boží, k Tobě jdu!
6: Tak jakýž jsem, aj duše má,
Tvé milosti se poddává,
a již jest Tvá, na věky Tvá,
Beránku Boží, k Tobě jdu!