1: Jak zdlouhavě se vlekly dny a obzor zdál se nekonečný,
jen z dálky bylo slýchat hlas, jenž únavou se sotva třás.
Refrén: Ó myslete na Kanán, kdo jste cestou unavení,
Ó myslete na Kanán, zemi krásných nadějí.
2: Tam v poušti pálil slunce žár, zástup žíznil, nemohl dál.
Pak místo spánku v noci mráz a ráno kdosi zpíval zas.
3: Pak přišla vláha přišel stín, lid zapomínal na bolesti,
Křik s jásotem se rozléhal, hlas Mojžišův v něm zanikal.
4: A národ prošel pustinu, tam žíznil, bloudil, nezahynul,
však přece dospěl do země, v té písni dávno slíbené.
jen z dálky bylo slýchat hlas, jenž únavou se sotva třás.
Refrén: Ó myslete na Kanán, kdo jste cestou unavení,
Ó myslete na Kanán, zemi krásných nadějí.
2: Tam v poušti pálil slunce žár, zástup žíznil, nemohl dál.
Pak místo spánku v noci mráz a ráno kdosi zpíval zas.
3: Pak přišla vláha přišel stín, lid zapomínal na bolesti,
Křik s jásotem se rozléhal, hlas Mojžišův v něm zanikal.
4: A národ prošel pustinu, tam žíznil, bloudil, nezahynul,
však přece dospěl do země, v té písni dávno slíbené.