1: Jednoho rána vyjel sem na koni krásném do kraje,
a v ruce měšec potěžkal, kam otec zlato nasypal
a jel sem do daleka, a šťastný život mně čekal
v neznáme cizině.
Refrén: ||: Navzdory všem. :||
Jak bych se vrátil rád, do rodného domova,
jak bych se vrátil rád, otec všeho hojnost má.
2: A konečně jsem našel cíl v rozkoší plné ulici,
tři měsíce jsem užíval o čem sem ani nesníval.
A děvče jsem měl krásné, všem chlapcům líbila se,
odešla ode mne.
3: A při zábavě s přáteli, se groše rozkutálely,
pak do krajiny přišel hlad, já před ním začal utíkat.
Však našel mé dveře, bez přátel bez haléře,
jsem z města odešel.
4: Teď několik už týdnů jsem, špinavých vepřů pasákem
a už se ani nestydím, ty boby vepřům závidím.
Ach pláči nad svou nouzí a po domově toužím,
jak přijmeš syna zpět, ||: ó otče můj. :||
a v ruce měšec potěžkal, kam otec zlato nasypal
a jel sem do daleka, a šťastný život mně čekal
v neznáme cizině.
Refrén: ||: Navzdory všem. :||
Jak bych se vrátil rád, do rodného domova,
jak bych se vrátil rád, otec všeho hojnost má.
2: A konečně jsem našel cíl v rozkoší plné ulici,
tři měsíce jsem užíval o čem sem ani nesníval.
A děvče jsem měl krásné, všem chlapcům líbila se,
odešla ode mne.
3: A při zábavě s přáteli, se groše rozkutálely,
pak do krajiny přišel hlad, já před ním začal utíkat.
Však našel mé dveře, bez přátel bez haléře,
jsem z města odešel.
4: Teď několik už týdnů jsem, špinavých vepřů pasákem
a už se ani nestydím, ty boby vepřům závidím.
Ach pláči nad svou nouzí a po domově toužím,
jak přijmeš syna zpět, ||: ó otče můj. :||