1: Kráčejíce do Kanánu máme Boha vůdcem svým,
za Ním třeba cestou pustou, jdeme krokem bezpečným.
V temnotách a nejistotě není možno zbloudit nám,
my kráčíme jenom za Ním, cestu razí však On sám.
Refrén: Dál, zmužile dál, zmužile kráčej, do té krásné vlasti Kanán!
Dál, zmužile dál, zmužile kráčej, když tě Bůh sám ráčí vést.
Dál, zmužile dál, zmužile kráčej do té krásné vlasti Kanán!
Dál, zmužile dál, zmužile kráčej, do té krásné vlasti tam, do Kanán!
2: Kráčejíce do Kanánu, stravu máme andělskou,
s noční rosou Bůh posílá, svou nám mannu nebeskou.
Čerstvé vody hojnost proudí, ze skály nám k nápoji,
proto dlouhé cesty pouští Boží lid se nebojí.
3: Kráčejíce parnem pouště, hned jsme svěží poznovu,
Když se ozve v řadách našich: Blížíme se k domovu.
Okraj země požehnané již nám mile kyne vstříc
z příbytků tam za Jordánem nepůjdeme nikam víc.
za Ním třeba cestou pustou, jdeme krokem bezpečným.
V temnotách a nejistotě není možno zbloudit nám,
my kráčíme jenom za Ním, cestu razí však On sám.
Refrén: Dál, zmužile dál, zmužile kráčej, do té krásné vlasti Kanán!
Dál, zmužile dál, zmužile kráčej, když tě Bůh sám ráčí vést.
Dál, zmužile dál, zmužile kráčej do té krásné vlasti Kanán!
Dál, zmužile dál, zmužile kráčej, do té krásné vlasti tam, do Kanán!
2: Kráčejíce do Kanánu, stravu máme andělskou,
s noční rosou Bůh posílá, svou nám mannu nebeskou.
Čerstvé vody hojnost proudí, ze skály nám k nápoji,
proto dlouhé cesty pouští Boží lid se nebojí.
3: Kráčejíce parnem pouště, hned jsme svěží poznovu,
Když se ozve v řadách našich: Blížíme se k domovu.
Okraj země požehnané již nám mile kyne vstříc
z příbytků tam za Jordánem nepůjdeme nikam víc.