1: Kéž víc Tě miluji, víc lásky jen, dej mi, můj Ježíši, na každý den!
Ó, slyš tu prosbu mou, duši mou studenou, rozehřej láskou Svou: Jen lásky víc!
2: Dřív zemských radostí, já žádal jsem, teď žádám tebe jen ve srdci svém.
Své tváři neskrývej, mou prosbu vyslýchej, víc lásky Pane dej: Jen lásky víc!
3: Ať sešleš radosti, ať trpký žal, vždy jsi jim určení to pro nás dal.
Tě bychom hledali, a k Tobě volali, víc lásky žádali, jen lásky víc!
4: A když se konec můj přiblíží již, a budu odložit mít ten svůj kříž.
Zašeptnu v loučení, v pokorném modlení, k Tobě, mé spasení: Jen lásky víc.
Ó, slyš tu prosbu mou, duši mou studenou, rozehřej láskou Svou: Jen lásky víc!
2: Dřív zemských radostí, já žádal jsem, teď žádám tebe jen ve srdci svém.
Své tváři neskrývej, mou prosbu vyslýchej, víc lásky Pane dej: Jen lásky víc!
3: Ať sešleš radosti, ať trpký žal, vždy jsi jim určení to pro nás dal.
Tě bychom hledali, a k Tobě volali, víc lásky žádali, jen lásky víc!
4: A když se konec můj přiblíží již, a budu odložit mít ten svůj kříž.
Zašeptnu v loučení, v pokorném modlení, k Tobě, mé spasení: Jen lásky víc.