Předmluva

Jsem si jasně vědom dosahu těchto výkladů a také vím, že přinesou následky. Avšak vzhledem k naléhavosti mi nezbývá žádná jiná volba, než napsat, co musí být řečeno, i když pouze stručně. Kdo bude chtít, může teprve potom správně začít zkoumat v Písmu svatém. Jako vždy to jedni přijmou, druzí odmítnou. Budou existovat takoví, kteří se budou upřímně radovat, že si někdo dodal odvahy chytnout zlo u kořene a pokud možno přiložil sekeru. Ostatní se budou zlobit.

Úmyslně jsem se vystříhal použití výrazů, jichž upotřebil Dr. Martin Luther ve svých spisech, v nichž antikrista rozebral. Co on o tomto tématu napsal, se dalekosáhle shoduje s tím, co je vyloženo zde. Lze se o tom dočíst ve starých spisech, jako např. v obsáhlé předmluvě k proroku Danielovi. Ukazuje, jak hluboko byl tento Boží muž spjat se Slovem, které překládal. Z tohoto hlediska neexistuje v dějinách církve žádný jiný, který by se k němu mohl přirovnat. Na základě osobního spásného prožitku měl jistotu, že je skrze víru v Krista ospravedlněn; ba ještě více: on měl vnitřní spojení s Bohem a vztah k Němu a Jeho Slovu.

Tak jako vypuknutím reformace učinil Bůh mohutný zásah do říše temna, zrovna tak to Bůh činí nyní při dokončení Své Církve, která vyšla z reformace a prožívá stále nové duchovní obživení a další vědem. Kdo studoval církevní dějiny, ví, jak v různých epochách byly určité biblické pravdy postaveny na světlo. Nyní musí být zvěstovány všechny vyváženě jako plné evangelium, aby kusé (neúplné) dílo mohlo vústit do díla dokonalého.

Jako misionář, který od r. 1964 procestoval více než 90 zemí a kázal na kongresech téměř všech denominací, respektuji každou víru a všechna náboženství. Mých přednášek se zúčastňovali lidé všech ras a světových názorů. V Jižní Africe jsem dokonce jako protestant mohl jednou mluvit v katolickém kostele přeplněném více než tisícem lidí. Protože hluboce soucítím se svými bližními, musel jsem odhalit ten největší podvod, jaký v náboženském směru ve světě existuje. Každý člověk má přece právo na to, aby se dověděl pravdu.

Nežijeme již v době, kdy uměl číst jen obecní radní, kněz a učitel, ani ne v téměř tisícileté epoše, v níž se církev starala o to, jen aby se Bible nedostala do rukou lidu, ale v době, kdy se každý může informovat o všem. Proč by se nemělo také zde začít s tak nutným zkoumáním? V tomto krátkém pojednání mohlo být to podstatné jen naznačeno a lehce dotknuto.

Jde o každého osobně a o jeho určení po smrti. Člověk je ve skutečnosti stvořen k životu, rovněž určitě existuje další život po smrti, i když mnozí nechtějí, aby to byla pravda. Avšak výhybky musí každý sám správně nastavit, chce-li dosáhnout cíle.

Z mnohých překladů Bible, které mám k disposici, jsem větším dílem použil překladu od Dr. Hermanna Menge. (V českém překladu použita Bible kralická.)

Nechť se tato brožura stane všem čtenářům požehnáním a přivede mnohé ze široké cesty, jež vede do zahynutí, na cestu úzkou, která vede k životu věčnému. Kéž by každý poznal pravdu, byl jí proniknut a současně byl osvobozen od každého omylu. Spasení bychom měli svěřit jen Bohu a ne žádnému člověku.

Krefeld, červenec 1986

autor