„Ježíš Kristus jest včera i dnes, tentýž i na věky.“ (Žid.13:8)

Velmi srdečně zdravím všechny opravdově biblicky věřící ve všech zemích a jazycích v drahém a svatém jménu našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista slovem z 1.Tim.6:14-15:

„Abys ostříhal přikázání tohoto, jsa bez poskvrny a bez úhony, až do zjevení se Pána našeho Ježíše Krista, kteréž časem svým ukáže ten blahoslavený a sám mocný, Král kralujících a Pán panujících.“

Toto je jedno z nejdůležitějších míst, které se týká Bohem daného pověření před návratem Krista. Zde jde o to, že Boží poslání musí až do zjevení našeho Pána Ježíše Krista být vykonáváno bez chyby a bez poskvrny.

Bez povolání není pověření, bez pověření není poslání. Je možné vykonávat Boží pověření? Ano, je to možné s Boží pomocí. O Noemovi je psáno, že učinil všechno přesně tak, jak mu Bůh přikázal (1.Moj.6:22). Také Mojžíš a Aron učinili všechno přesně tak, jak jim bylo přikázáno (2.Moj.7:6,10,20). Eliáš mohl říci: „Pane Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův, nechť dnes poznají, že jsi ty Bůh v Izraeli, a já služebník tvůj, a že jsem podle slova tvého činil všecky věci tyto.“ (1.Kr.18:36)

Jan Křtitel se mohl, pokud se týkalo jeho služby, odvolat na Iz.40:3: „Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.“ (Jan.1:23) Pán sám o něm řekl: „On to jest, na něhož se vztahuje písmo (Mal.3:1): ‚Aj, já posílám posla svého před Tebou, který Ti připraví cestuʻ.“ (podle něm. př. Bible)

Jestliže Pán sám dává jistá pověření, která jsou spojena s plánem spasení, tak také daruje milost a sílu, aby byla přesně vykonána.

Pavel svědčil: „A protož,… nebyl jsem nevěřící nebeskému vidění… Ale s pomocí Boží ještě až do dnešního dne stojím, vydávaje svědectví i malému i velikému, nic jiného nevypravuje, než to, což proroci a Mojžíš zvěstovali, že se mělo státi.“ (Sk.26:19+22)

Tento výrok: „… nic jiného…“ je velice důležitý, neboť od prvního verše v Novém Zákoně se jedná o naplnění všech proroctví a zaslíbení Starého Zákona. Po Svém slavném zmrtvýchvstání to náš Pán potvrdil: „Tato jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplnit všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v prorocích i v Žalmech o mně.“ (Luk.24:44)

V našem čase se musí naplnit všechno, co je pro tento úsek před návratem Krista předpověděno, také zaslíbení, které Bůh dal v Mal.4:5-6: „Hle, Já pošli vám Eliáše proroka…“ Toto proroctví náš Pán po službě Jana Křtitele v Mat.17:11 a v Mar.9:12 potvrdil jako budoucí: „A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci.“ Tak se to stalo skrze jedinečnou službu Williama Branhama. On přinesl lidu Božímu čistou a samotně na Bibli založenou zvěst, tak jak mu bylo provoláno 11. června 1933 z nadpřirozeného světla. Vykonal i pověření, které mu bylo dáno Pánem 7. května 1946, totiž že vyzbrojen darem božského uzdravení, bude národům zvěstovat evangelium.

Také já jsem učinil, co mi uložil Pán při povolání 2. dubna 1962. Kázal jsem Boží Slovo (2.Tim.4:1-5) a rozdělil duchovní pokrm (Mat.24:45-47), jak mi bylo přikázáno. V 1.Kor.4:1-2 píše ten apoštol ohledně svého povolání: „Tak o nás smýšlej každý, jako o služebnících Kristových a správcích tajemství Božích. Dále pak očekává se při šafářích (od správců) toho, aby každý věrný nalezen byl.“

Toto nyní je časový úsek před návratem Krista, v němž se zvěstuje čisté, plné, zjevené Slovo, celá rada Boží. V Ef.5 dává Pavel pokyny pro praktický život těch spasených a ukazuje, co spásný čin Krista působí při věřících, kteří přijímají každé poučení Slova: „… aby ji (církev) posvětil, očistiv ji skrze vodní koupel ve slově.“ (Ef.5:26) Plná koupel ve Slově Božím, při níž nezůstane žádná poskvrna, žádná vada, je právě tak důležitá, jako plné odpuštění, smíření a ospravedlnění skrze krev Krista (Řím.5:9). Poslední služba musí zahrnovat evangelizační, učitelskou a prorockou část. Musí být bez vady před Bohem, aby ten Pán mohl naplnit: „… aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony.“ (Ef.5:27) Ano, výsledek poslední zvěsti Slova bude, že Církev-Nevěsta bude čistá Nevěsta Slova bez jediné vady.

Nejprve se jedná o vyvolání věřících ze všeho náboženského zmatku. Je to příkaz Páně: „… A protož vyjděte z prostředku jejich a oddělte se od nich, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte…“ (2.Kor.6:14-18). Potom následuje posvěcení ve Slovu pravdy (Jan.17:17), za to se náš Pán modlil: „Posvěť jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.“ Přikázání hodiny je příprava opravdově věřících pro vytržení při návratu Ježíše Krista, „který nastane v pravý čas, jenž určí ten blahoslavený a sám mocný vládce…“ (1.Tim.6:15). Čas je blízko!

„Aby tak utvrzena byla srdce vaše neposkvrněná v svatosti, před Bohem a Otcem naším, ku příští Pána našeho Jezukrista, se všemi svatými jeho.“ (1.Tes.3:13)

Pavel píše: „My pak jsme povinni děkovat Bohu vždycky za vás, bratří Pánu milí, že vyvolil vás Bůh od počátku k spasení, v posvěcení Ducha a u víře pravdy.“ (2.Tes.2:13) Amen.

Bratr Branham řekl v kázání z 25. listopadu 1965: „Vy jste ta hříchu zbavená, čistá, ctnostná nevěsta Syna živého Boha. Každý muž a každá žena, kteří jsou z Ducha Božího narozeni, obmyti v krvi Ježíše Krista a věří každému Božímu slovu, tu stojí, jakoby vůbec nikdy nehřešili. Jste dokonalí skrze krev Ježíše Krista.“