'
Předchozí kapitola

40 neobyčejných let

Srdečně zdravím všechny pravé věřící, všechny Boží děti na celém světě, kteří ve všem věří tak, jak praví Písmo svaté, v drahém jménu Pána Ježíše Krista slovem: „Než potřebí je vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení. Nebo ještě velmi, velmi maličko, a aj, ten, který přijíti má, přijde, a nebude meškati.“ (Žid.10:36-37)

Tentokrát bych se chtěl ohlédnout za uplynulými 40 lety od vzniku misijního díla v Krefeldu. Zdá se, že číslo 40 má v Bibli zvláštní význam; v různých souvislostech je zmíněno více než padesátkrát. Při potopě pršelo 40 dnů a nocí (1. Moj. 7:4). Když bylo Mojžíšovi 40 let, odebral se poprvé ke svým bratřím, Izraelitům (Sk. 7:17–29). Po dalších 40 letech se mu zjevil Pán vohnivém keři (Sk. 7:30). Děti Izraele putovaly 40 let po poušti (Joz. 5:6). David panoval jako král 40 let (2. Sam. 5:4), právě tak iŠalomoun (1. Kr. 11:42). Ježíš se zdržoval po 40 dnů v pustině, aby se postil a modlil, a byl pokoušen ďáblem (Mt. 4:1–11). Po Svém vzkříšení se Ježíš scházel 40 dnů se Svými učedníky a poučoval je o království Božím (Sk. 1:1-3).

Nyní se ohlížím na neobyčejné sedmačtyřicetileté období života služby v říši Boží. Jsem nyní více než kdy jindy přesvědčen o tom, že to bude trvat již jen krátký čas, jak to bylo předpověděno před dvěma tisíci lety v biblickém Slově. Potom ten, „…kterého zajisté musejí přijmouti nebesa, až do času napravení všech věcí; což byl předpověděl Bůh skrze ústa všech svých svatých proroků od věků(Sk. 3:21), podle Svého zaslíbení (Jan 14:1-3 aj.) přijde a nenechá na Sebe déle čekat. Ale abychom byli vytrženi, musí tu být předpoklady, které jsou naplněny jen v putování s Bohem. V našem biblickém textu jde o činění vůle Boží, jak je psáno: „…abyste naplněním Boží vůle, dosáhli Božího zaslíbení.“ V našem osobním životě avCírkvi se musí dít Boží vůle, jen tak na nás může spočinout Boží zalíbení jako na Enochovi, který byl příkladným způsobem vytržen (Žid. 11:5). Nyní se ve všem jedná o úplný soulad sBohem a Božím Slovem, o Nevěstu a Ženicha. Prakticky lze tohoto stavu dosáhnout jen tehdy, jestliže bude vyžíváno každé Boží slovo.

O Synu Božím je psáno: „V tom, abych činil vůli Tvou, Bože Můj, libost mám.“ (Ž. 40:9) ON se v Getsemane modlil: „Ne Má vůle, ale Tvá se staň.“ (Mt. 26:36–42) To nech je i naší modlitbou, nebo jen v přímé vůli Boží jsme Jeho obětí jednou provždy posvěceni (Žid. 10:7–10). Tuto oběť obětoval za všechny, kteří se Jím nechají posvětit a tak dospějí k dokonalosti (Žid. 10:14). Spasitel se v naprosté poslušnosti a v absolutní vůli Boží posvětil, aby iti spasení byli v Něm a v Jeho Slově a bytosti posvěceni (Jan 17:14–19). Cítíme, že čas je vážný a došli jsme do poslední fáze definitivního napravení a přípravy Církve-Nevěsty.

Další kapitola