Část 1.

Než se začneme zabývat tímto obdobím, doufám, že náš Pán nad námi vylije Svého Ducha a nanovo nás požehná. My se můžeme dotknout jen vrcholných bodů těchto velkých událostí, jež leží před námi, jinak bychom tu museli zůstat celý týden. Včera večer jsme měli nádherný čas.

Nežli budeme číst Písmo, prosím, abychom povstali k modlitbě.

Náš milostivý nebeský Otče, přicházíme ve jménu Pána Ježíše Krista, jehož jméno vystačí na všechno, vědouce, že jednoho dne přijdeš. Snažíme se připravit srdce lidí, aby se jim dostalo velikého zjevení, že jsi živý Boží Syn; ne mrtvý, nýbrž věčně žijící – žijící ve Své církvi jako svědek letnic, toho velikého času rozvlažení, který přichází z přítomnosti Pána. Jsme tak šťastni, že se dnes po 1900 letech z těchto časů těšíme.

Otče, pokorně skláníme své hlavy v uznání velkých mužů, které jsi během období držel ve Své ruce, o nichž říkáš, že jsou to andělé období církve, služebníci. Jak Ti děkujeme za velikého Pavla v Efezu! Jak Ti děkujeme za Irenea, ó Pane, Tvého velkého služebníka, za Martina a dnes večer za Columbu! Pane, jak Ti děkujeme za tyto muže! Uprostřed temného římanství – pohanství – povstali v církvi a směle se postavili za letniční zvěst, požehnání, za mluvení vjazycích, veliká znamení a divy, za uzdravování nemocných a kříšení mrtvých.

Pane, mnozí z nich byli roztrháni a zabiti a předhozeni lvům. Staly se veliké věci. Země je napojena krví spravedlivých. Otče, jejich krev dnes volá proti zlému, cizoložnému kostelu. Řekl jsi, že jednoho dne na ně anděl vylije koflík hněvu, neboť je v něm nalezena krev všech mučedníků. (Zj. 18, 24).

Pane, pomoz nám, abychom byli připraveni zaujmout správný postoj, neboť čas se chýlí k závěru. Vidíme vystupovat ze země zvíře s dvěma rohy, ne zmnožství národů: S rohy podobnými Beránkovým, ale mluví jako drak (Zj. 13, 11). Věříme, že se nyní přiblížila hodina, ve které se konfese sjednotí, aby utvořily obraz zvířete. Pane, skupině, která se s nimi nespojí, se povede zle. Nastane bojkot. Ale Ty jsi zaslíbil, že v té hodině Svoji církev vezmeš pryč apomůžeš, Pane.

Nežli spadla kapka vody, byl Noé v korábu. Než padl oheň na Sodomu, vyšel Lot ven. Otče, věříme, než atomové síly tuto zemi na kusy rozbijí, bude církev odsud vzata. Jsme tak rádi, Pane. Víme, že bomby jsou dnes večer již připraveny.

Můžeme vzhlížet vzhůru k nebi a vidět, že Syn člověka se zvedá z trůnu a chystá se k návratu, aby vytrhl Svoji církev. V té chvíli se Jeho drahé nohy této hříšné země nedotknou; neboť jako Rebeka jela na velbloudovi naproti Izákovi a se svým ženichem se setkala na poli, než dojela k domu Abrahama, óBože, tak se potká Nevěsta s Ženichem v povětří: „My, kteří pozůstaneme živi až do příchodu Páně, nepředejdeme těch, kteří zesnuli. Neboť Pán sám, jakmile zazní Jeho volání k probuzení, jakmile zazní hlas archanděla a pozoun Boží zatroubí, přijde snebe dolů a mrtví v Kristu nejprve vstanou; potom my, kteří živi budeme a pozůstali jsme, společně snimi na oblacích Pánu vstříc v povětří vytrženi budeme a budeme u Pána všeho času."

Ó, pomoz nám dnes večer, Pane. Daruj nám líbeznost do našeho ducha. Vezmi od nás všechnu hořkost a lhostejnost a nechť jsme dobrosrdeční skrze Ducha svatého. Nechť dnešní večer provází anděl Boží.

Pane, nevím, co mám těmto lidem říci. Udělal jsem si poznámky z dějin a o tom, co jsi Ty učinil, alejen Ty sám jsi mocen oznámit budoucnost. Proto prosím, abys nám to dal ve jménu Ježíše Krista. Amen.

Nyní otevřeme knihu Zjevení. Dnes večer budeme procházet církevní období v Tyatiře – čtvrté veliké církevní období, které známe jako období temna. Začalo v roce 606 a skončilo v roce 1520. Mnozí učení mají za to, že hvězdou tohoto období byl Patrik. Sedm hvězd bylo sedm andělů sedmi období církve. Zítra večer se bezpochyby dostaneme k Lutherovi apotom k Wesleyovi. Nevíme, kdo bude hvězdou Laodicenského období. V tomto období jsme od roku 1906, kdy začaly nové letnice. Ale vystoupí anděl, který udusí veškerá dogmata a připraví církev pro odchod domů. Vystoupí někdo mocný v Duchu s divy a znameními. Modlím se, aby nám Bůh pomohl to poznat.

Pohleďte! Když jsem toto vyhledával, shledal jsem, že Patrik byl velký muž. Ze starých rukopisů lze vyčíst, že nebyl katolíkem. Proti katolickému kostelu protestoval. Během reformace se prokázalo, že Patrik protestoval proti katolickému kostelu, přesto, že ten vypovídal jinak. Patrik se více podobal muži organizace. Měl svou vlastní školu. Předtím byl unesen se svými malými sestrami na mořský břeh. Onich již nikdy neslyšel. Možná, že byly zavlečeny do Říma a prodány jako otrokyně, neboť i on byl prodán jako otrok a musel se starat o prasata.

Cvičil psy, aby hlídali prasata a poslouchali na různé zvukové signály, až konečně mohl na dně jedné lodi prchnout. Psi ho přikrývali, až se dostal dost daleko na širé moře. Vrátil se zpět do své milované vlasti do Irska. Žili tam jeho otec a matka. Patrik byl synovcem velikého Martina, jenž byl jedním z největších mužů, kteří žili od dob Ježíše. Jeho sbory byly naplněny Duchem svatým. Všichni mluvili vjazycích, měli znamení a divy každého druhu. Pevně se držel letniční víry uprostřed věku, ve kterém se pohanství a nikolaitství vyvinulo v katolicismus a vytvořila se organizace. Slovo ,Niko‘ znamená ,přemáhat‘ – přemáhat laiky a podmanit je, odstranit ze shromáždění Ducha svatého. Svatý byl jen kněz, jeden muž. Mám za to, že si mohli žít, jak chtěli, pokud to jen vyznali knězi.

Včera večer jsme zjistili, že Konstantin ustanovil prvního biskupa a dal jim k dispozici budovy. Poskytli jsme vám data k vypsání.

Potom uspořádali velikou slavnost 21. prosince, vnejkratším dni roku. Zavedli bludné učení, když narození Ježíše Krista přeložili z dubna na prosinec a tak to spojili se dnem narození boha slunce. Během těchto pěti dnů pořádali Římané veliké hry, cirkus atd. Tak slavili tento velký pohanský svátek. Toho muže oblékli jako boha a posadili ho dovnitř. Nyní měli svého boha mezi sebou. Tak vznikla mezi lidmi domněnka, že kostel se již nachází v Tisíciletém království. Vidíte, byli bohatí, neměli nedostatku – stát a kostel byl sjednocen. „Tisícileté království je tady." To odpovídá katolickému učení až do dneška. My víme, že je to převrácené. Tisícileté království začne až po druhém Kristově příchodu.

Země naříká, touží po dni osvobození,

kdy se náš Pán vrátí na zem.

Columba byl velkým Božím mužem. Vypsal jsem si poznámky z jeho životopisu.

„Tyatira", čtvrté období církve znamená ,volný‘ (lehkomyslný) nebo ,kalný‘ (zasmušilý). Od roku 606 až asi do roku 1500 trval čas bezzákonnosti.

Columba, hvězda z Irska, žil asi 60 let po Patrikovi. Později začal se svou službou. Nikdy nepřijal římské učení. Byl velkým mužem víry aodmítal římské učení. Do Říma nikdy nešel. Nebyl prohlášen za svatého. Ani Martin a Ireneus nebyli svatořečeni, neboť byli v církvi, ve které se děly znamení a divy jako o letnicích, protože věřili. Columba nikdy římské učení nepřijal. Za základ svého učení bral zásadně Bibli, právě tak jako jeho bohabojná matka, Martinova sestra a nikoli římské učení své doby. Učil, že znamení podle Mar. 16 následují každému věřícímu. Amen. Tento druh věřících lidí mám rád.