Freie Volksmission

Jesus Christus ist derselbe gestern, heute und in Ewigkeit. Heb.13.8

Sprache




11. září 2004 si vláda USA a všechny spojenecké vlády světa připomněly brutální útok z 11. září 2001:

Letadlo amerických aerolinií UA 175 narazilo do jižní věže,

Letadlo amerických aerolinií AA 11 narazilo do severní věže WTC;

Letadlo amerických aerolinií AA 77 se zřítilo na budovu Pentagonu;

Letadlo amerických aerolinií UA 93 se zřítilo v Shanksville, v Pennsylvanii.

Mezi oběťmi se nacházeli lidé z 60 národů. Útoky na věže World Trade Center znamenaly podle mínění některých vlivných osobností „historický zlom“. Tehdejší německý spolkový prezident Johannes Rau šokovaný z toho, co se stalo, vyjádřil 14. září 2001 svoji soustrast slovy:

„Také my, Němci, jsme myšlenkami a city v Americe. Všichni máme ty strašné obrazy ještě před očima. Ty nás neopustí. Všichni společně jsme svědky vražedného násilí, jaké svět kromě války ještě nezažil.

Myslíme na matky a otce, kteří ztratili své děti.

Myslíme na děti, které již nikdy neuvidí své rodiče.

Myslíme na všechny, kteří ztratili přátele a spolupracovníky.

Myslíme na nezměrné utrpení, které vyvolala nenávist a teror v mnoha tisících rodinách…“

Toho památného dne vláda ve Washingtonu a obzvláště americká zpravodajská média zdůrazňovala, že USA jsou skrze náboženství hluboce spojeny s Bohem: „One Nation Under God“ (Jeden národ pod Bohem). Stále znovu se připomínalo, že zakladatelé náboženství unikli pronásledování v Evropě, zdůrazňoval se fundamentálně zformovaný protestantismus, ve kterém je svoboda víry a svědomí pro všechny. To má sice cenu vyznání, ale v žádném případě to nevystačí. Spojení s Bohem skrze náboženství ve skutečnosti vůbec neexistuje; existuje jen vázanost na náboženství a skrze náboženství, která zároveň způsobuje oddělení od Boha. Kdyby byl prezident USA spojen s Bohem a skutečně znovuzrozený muž, potom by také byl tvůrce pokoje. On ale, místo aby miloval nepřátele a tím shrnul na jejich hlavy řeřavé uhlí (Řím.12:20), oplatil muslimskému světu nepřátelství a tím zvěst smíření a odpuštění, ano, pokoj s Bohem skrze Ježíše Krista, zpochybnil. Pomsta a teror nic neřeší – znovuzrozený křesťan se modlí: „Otče, odpusť jim, neboť oni nevědí, co dělají.“ Bylo by lépe, kdyby prezident některé země, ve které je údajně přes 50% obyvatelstva znovuzrozených křesťanů, neřekl jen: „God bless America!“, nýbrž by se rozpomněl na zaslíbení Boží Abrahamovi: „V tobě budou požehnány všechny národy…“ (1.Moj.12:3; Gal.3:8). To se přece stalo v Ježíši Kristu, našem Pánu (Gal.3:14).

7. října 2001 oznámil prezident George W. Bush navzdory článku 1 severoatlantického paktu ze 4. dubna 1949 vojenský zásah proti Afganistanu, jímž měl být odstraněn režim Talibanu. Potom následoval, jak všichni víme, 20. března 2003 útok proti Iráku a konec není v dohledu. Inspektoři Mohammed Elbaradei a Hans Blix byli z Iráku před ukončením svého úkolu odvoláni, aby vojenská akce mohla začít. Bagdad a jiná města byla zničena, civilní obyvatelstvo bylo jako v regulérní válce zavlečeno do utrpení. Podle jednoho článku v „Herold Tribune“ z 29. října 2004 bylo již 100 000 mrtvých civilistů, především žen a dětí. O život přišlo také více než 1 000 US vojáků. Jaká tragedie! Údajně se přece jednalo hlavně o Saddáma Husajna, který, jak se tvrdilo, měl podporovat Bin Ládina a byl odhodlán použít během 45 minut zbraně hromadného ničení. Za jeho prozrazení a vydání zaplatila vláda USA 25 milionů dolarů.

Komu je tím pomoženo, že prezident USA vysvětluje: „Po svržení Saddáma Husajna je svět lepší!“, když je zcela zřejmé, že je tomu naopak? Jak věrohodný je britský ministerský předseda, který přitakává, že svět se po pádu Saddáma Husajna stal bezpečnějším, když denně slyšíme o bombách, o útocích sebevražedných atentátníků a mnohých mrtvých? Pro většinu Evropanů a velkou část Američanů je nepochopitelné, že se proti teroru bojuje terorem. Ale Společnost národů je politikou a náboženstvím jen oklamávána. Kdyby se ty peníze užily pro chudé, byla by to zřejmě lepší strategie v boji proti terorismu namísto každodenního financování války, která vlastně není, protože není žádná nepřátelská armáda.

Ale protože jsme dorazili do předpověděného času konce, musí být všechno připraveno, aby mohly nastat apokalyptické soudy. Ti čtyři andělé soudu jsou spoutáni až k hodině a ke dni u řeky Eufrat (Zj.9:13-21). O Eufratu je v Bibli zmínka již v 1.Moj.2:14 a sice ve spojitosti s rájem. Tvořil hranici mezi Východem a Západem. Podle biblického proroctví Eufrat vyschne, aby se uvolnila cesta králům od Východu při invazi do Svaté země, totiž do Izraele (Zj.16:12). Na invazi se budou podílet především národy severně od Izraele v poslední veliké bitvě před nastoupením Kristova panování (Ez.38) – tak veliká armáda, jaká tu ještě nikdy nebyla (Joel.2:2). Ale aby mohl být Armagedon všestranně připraven, postará se vláda USA o to, aby byly zmobilizovány i ostatní národy, které jsou proti Izraeli. Potom bude svět v plamenech a zahyne třetina obyvatelstva. Naše modlitba platí především Izraeli, který se ještě dostane do velikých útrap, neboť na závěr se všecky národy obrátí proti Božímu lidu (Zach.12:3). Ten vývoj konečného času nabírá na tempu, nikdo tomu nezabrání, všecko se stane tak, jak je to předpověděno v proroctví konečného času. Prezident Bush musí setrvat v úřadu ještě další volební období, aby mohl dokončit, jak tomu sám věří, „práci v předurčené Boží vůli“.

Jásir Arafat, který vůbec nebyl Palestinec, se narodil jako Rahman Abdal Raouf 4. srpna 1929 v Káhiře, byl strůjcem a otcem terorismu na Blízkém Východě. Již jako mladistvý se účastnil akcí proti britské mandátní správě. V roce 1959 založil bojovou organizaci Al Fatah. O deset let později se stal předsedou OOP. Po pobytu v Tunisu přesídlil roku 1994 na Západní břeh. V roce 2000 jednal v Camp Davidu s Ehudem Barakem a Billem Clintonem o vytvoření Palestinského státu. Jako hlava terorismu proti požehnanému státu Izrael, kde všichni Palestinci měli práci a chléb, sociální zajištění a právo bydlet, podporoval veřejně nebo tajně všechny islámské teroristické organizace. Jásir Arafat dokonce obdržel Nobelovu cenu míru, dostával každý měsíc 10 milionů od EU z Bruselu a má obrovský majetek uložený ve Švýcarsku a ve Francii. Nakonec byl převezen na léčení do Paříže a tam zemřel.

Kdo je informován, ví, že obyvatelé Gazy a Jericha žili před intifádou lépe než zbytek arabského obyvatelstva: Nebyla tam nezaměstnanost, turistický ruch byl v rozkvětu, všechny skupiny turistů navštěvovaly Betlém a Jericho, a s nimi přicházel blahobyt. Ale nastalo rozdělení, autonomie a s ní teror. Ta vlastní nenávist Mohamedova náboženství se totiž zaměřila hlavně proti Židům, a sice proto, že Bůh přes Abrahama, Izáka a Jákoba vyvolil dvanáct kmenů lidu. Již v roce 627 nechal islámský prorok všechno židovské obyvatelstvo v Jatribu 700 - 800 osob – vyhladit, protože ho odmítali jako proroka. Tato smrtelná nenávist přetrvává u jeho přívrženců až dodnes. Praví věřící jsou mučedníci, když pro svou víru musí obětovat život; v islámu jsou mučedníky ti, kteří dají svůj život za to, aby jiné s sebou strhli do spárů smrti. V souvislosti s útoky Bin Ladin řekl: „Vy milujete život, my milujeme smrt.“ USA jsou nyní ještě více islámským světem označovány jako „velký satan“, také proto, že stále ještě podporují Izrael. Bin Ladin přiznal, že důvodem k útoku na World Trade Center jsou dobré vztahy USA a Izraele. 11. září 2004 Bin Ladin hrdě oznámil: „Bomby, které připravujeme, se jmenují ,Hirošima‘ a všechny jsou namířeny na USA a promění Spojené státy v Hirošimu.“ Bratr Branham již v roce 1933 viděl dopředu v sedmi viděních hlavní události konečného času. V sedmém vidění viděl USA zničené, kam jen dohlédl.

V šestém vidění bratr Branham viděl krásně oblečenou ženu sedící na královském trůnu v USA. Ve svých poznámkách si poznamenal: „Možná katolická kostelní instituce!“ Od dob Johna F. Kennedyho sehrály v politických kariérách amerických prezidentů obzvláštní roli dobré kontakty s Vatikánem. Zprávy o návštěvách George W. Bushe u papeže byly na titulních stránkách. My ale musíme na tyto události hledět z biblického stanoviska. Ty původně protestantské USA, které po druhé světové válce, eventuálně po svržení komunismu 1989, ještě zbyly jako velmoc, jsou popsány ve Zj.13:11-18 jako druhá šelma. Nejprve tato velmoc mluvila jako beránek, zaručovala svobodu vyjadřování, náboženskou svobodu atd., ale na konci mluví jako drak a celý svět přiměje k tomu, aby tu první šelmu, totiž starou Římskou říši, která se nyní opět zmocňuje v EU, uznal.

Dostali jsme se ve vývoji konečného času na rozhraní. 25. března 1957 podepsali tři státníci Adenauer, Schuman a De Gasperi jako zástupci Německa, Francie a Itálie „Římské smlouvy“. Ve stejné místnosti, přímo u nohou sochy papeže Inocence X., podepsali 29. října 2004 zástupci pětadvaceti zemí Evropské unie Evropskou ústavu. Svým podpisem projevili souhlas i zástupci tří dalších kandidátských zemí Bulharska, Rumunska a Turecka. Platforma pro poslední světový pořádek, světovládu a světové společenství je připravena. Kdo by chtěl, může si přečíst Dan.2:40, Dan.7:23 a také Dan.8:25 a potom pokračovat Zj.13,1-10 a 17. kapitolou. Poslední velmoc je přirovnána šelmě, která vystupovala z moře národů – a tady je nutno mít na zřeteli, že mezi všemi těmito státy je sedm vůdčích hlav a deset trkajících rohů. Ostatní tvoří zbytek celého těla.

Aniž bych dále zacházel na události času, musí být jasně řečeno, že jsme konci blíže, než by si to mnozí připustili. biblická proroctví se naplňují na všech úrovních způsobem, který se nedá přehlédnout ani přeslechnout. Můžeme se navzájem jen utěšovat slovy: „Když uvidíte toto všecko se dít, pozdvihněte hlav svých, neboť se vaše spasení přiblížilo.“

Inhalt 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14